Vlastimil Bedrna
Vlastimil Bedrna se narodil v únoru 1929 v Praze v dobře situované rodině architekta. Vystudoval gymnázium v Ječné ulici a poté se přihlásil na DAMU. Po absolutoriu v roce 1952 získal angažmá v Městském divadlem v Mladé Boleslavi. Na tomto oblastním jevišti vystupoval s dvouletým přerušením způsobeným vojenskou prezenční službou až do roku 1956. Ztvárnil zde řadu významných dramatických rolí, mj. se objevil jako Jago v Othellovi. Po odchodu do Prahy jednu sezónu vystupoval v Pražském estrádním souboru a od roku 1957 zakotvil v Rokoku, kde patřil k zakládajícím členům tohoto kabaretního divadla. Spolu s Darkem Vostřelem a Jiřím Šaškem úspěšně působil jako mim a věnoval se komediálním výstupům.
Milan Chladil
V Brně se na přání otce, který byl krejčí, vyučil se stejnému řemeslu a pak vystudoval obchodní školu. V letech 1949–1954 začal v Brně zpívat s orchestrem Erika Knirsche. Zpěv začal studovat na konzervatoři v Brně, studium dokončil v letech 1954–1957 na konzervatoři v Praze. Pak chodil na soukromé hodiny u Konstantina Karenina.
V letech 1954–1956 vystupoval s orchestrem Zdeňka Bartáka, kde se setkal se zpěvačkou Yvettou Simonovou. Roku 1956 krátce zpíval v jazzové kapele Kamila Hály. Ve stejném roce přešel do Orchestru Karla Vlacha, kde působil jako hlavní sólista, spolu se svou kolegyní Yvettou Simonovou
Eva Jakoubková
Eva Jakoubková se narodila 8. února 1952 v ostravském Zábřehu. Pro svoji hereckou dráhu se začala připravovat už na Státní konzervatoři v Ostravě (1969) a na pražské DAMU, jež absolvovala roku 1973. Za celý svůj život prošla scénami královehradeckého Divadla Vítězného února (1973 – 1975) a nakonec Činoherního klubu v Praze (1977 – 1992). Na začátku 80. let dokonce hostovala na scéně Národního divadla jako „Maryša“ bratrů Mrštíků v režii Evžena Sokolovského.
Eva Jakoubková byla především herečkou křehkých a milých milovnic i naivek a mladých oslnivých dívek, z nichž se později přehrála do postav charakterních zralých žen. Pro tyto postavy využívala svoji přirozenou oduševnělou krásu, velké magické oči a inteligenci. Kromě těchto aspektů dokázala své úlohy pozvednout i prácí s tělem, mimikou a klidným hlasovým projevem. Uplatnila se v konverzačních a komorních hrách, ale v Hradci Králové se nevyhnula ani muzikálovému a operetnímu oboru.
Vlastimila Vlková
Vlastimila Vlková rozená Martínková se narodila 8. února 1908 pravděpodobně v Praze. Z jejího soukromí dnes zcela nic nevíme. Nebyla vůbec žádnou herečkou a celý život pracovala jako účetní. Tak by i dožila, aniž se o ní někdo něco dověděl. Díky náhodě se z ní stala známá filmová neherečka.
Mladý a debutující filmový režisér v dlouhometrážní tvorbě Ivan Passer si jí všiml v jednom pražském parku, zalíbil se mu její lidský typ a následně ji nabídl i první filmovou úlohu babi Švehlové v podobenství INTIMNÍ OSVĚTLENÍ (1965). A Vlková se tak zapojila do filmové práce českých tvůrců a zapsala se navždy do dějin a análů české kinematografie. Nejlépe využila svůj nápadný obličej, milý hlas a melancholický ustaraný pohled.
.
