Jiří Mucha byl prozaik, reportér a překladatel.
Jiří Mucha se narodil jako syn malíře Alfonze Muchy. Jeho první manželkou byla Vítězslava Kaprálová (žila a v letech 1915 – 1940), hudební skladatelka a
výrazná umělecká osobnost, důvěrná přítelkyně skladatele Bohuslava Martinů. Druhou manželkou Jiřího Muchy byla skotská hudební skladatelka G. Thomsenová.
V dětství žil Jiří Mucha s rodiči v cizině. V Praze začal studovat gymnázium, přitom dva roky pobýval ve Švýcarsku a Francii, dva roky ještě v Jindřichově Hradci. V roce 1934 konečně složil v Praze maturitu.
Z vysokých škol si zvolil medicinu a to nejdříve v Praze, potom na Sorboně v Paříži.
Po návratu domu
pokračoval Jiří Mucha na Filozofické fakultě ve studiu dějin umění a orientalistiky. Studium však nedokončil. V roce 1939 se přihlásil do československé jednotky francouzské armády. Po okupaci Francie byl evakuován do Anglie, kde pracoval pro rozhlas.
Po přechodu k letectvu se stal Jiří Mucha válečným zpravodajcem rozhlasové stanice BBC v severní Africe, na Středním východě, v Asii a na konci války na západní frontě.
Po roce 1945 pracoval Jiří Mucha jako novinář, cestoval po Evropě, přitom vyvíjel i činnost spisovatelskou.
Jako účastník západního odboje byl Jiří Mucha v roce 1951 obžalován a odsouzen na šest let do vězení. Tam pracoval převážně jako lékař v uhelných a uranových dolech. V roce 1955 byl propuštěn na základě amnestie, později rehabilitován.
Jiří Mucha pokračoval v literární práci, pracoval i jako scenárista ve studiu na Barrandově. Svobodně pracovat a publikovat však mohl až v 80. letech.
Od šedesátých let žil Jiří Mucha střídavě v Praze a Londýně. V roce 1989 byl zvolen předsedou českého
PEN klubu.
