I když pravda může bolet
Jak jsem slíbila tak činím, jen s malým doplněním, tak snad mi má múza odpustí … Byla jsem požádána vložit myšlenku na papír tak, aby nebylo nic poznat. Snad se dílo povede.
Při jednom z našich dýchánků jsme zabrousily na docela zvláštní téma. Je to stále láska nebo zvyk po tolika letech? Ani jedna jsme v tu chvíli nevěděly a rozhodly jsme se myšlenku prohloubit. Okolo nás máme spousty párů, kteří se nejspíš hledali, až se našli. Jinak si to nedokážu představit. Jak je možné, že i po delší době než je ta naše se na sebe umí podívat a z jejich pohledu je cítit láska, touha a když se zadíváme trochu lépe, uvidíme i pouto, které není možné přerušit, pokud to nikdo z nich nedovolí. Umí to, co by chtělo umět spousty lidí. Když se jich ale zeptáte, jak to dělají, neodpoví. Jen se usmějí a sdělí, to samo … Je jich málo, ale i na tom málu jde vidět, že to jde a nebolí, naopak léčí a pomáhá.
Na druhém břehu nás stojí víc, co si pokládají otázku, zda je to láska nebo zvyk? Potřebujeme se vůbec ještě? Těšíme se na sebe nebo na pohodlí, které máme po letech zaručeno? Je tam stále ta jiskra? Umí mě překvapit? Zná mě vůbec? Je to jen málo z otázek, které proudí hlavou těm na druhém břehu. Možná budete překvapeni, ale proudí hlavou jak mužům, tak ženám. I když těm o něco více. Je tu ovšem malý zádrhel. Ve většině případů zůstane pouze u otázek v hlavě, k činům se nedojde. Má múza se rozhodla vše změnit a přeměnila otázky na činy. Musím říct, že následovalo postupně něco úžasného. Dostavovalo se vše, na co se v hlavě ptala sama sebe. Konečně, odpovědi, činy a úleva. Šťastný konec najdete u všech příběhů a tady to nebude jinak.
Po dlouhé noci, přišlo rozuzlení. Je to zvyk, ale na jednu stranu krásný. Už tam není láska, ale na druhou stranu víme, že to tak máme oba. Překážel nám v tom strach říct si pravdu do očí. Obavy, že to druhý cítí jinak. Poté, co jeden článek sebral odvahu, druhému se ulevilo. Krásný pocit svobody. Stále je můžete potkávat jako pár, zatím. Důležité je, že už ví. Ví, co je pro ně důležité a ví, že jim nestačí jen zvyk, ale potřebují lásku. Pravou, hřejivou a jedinečnou. Nikde není psáno, že spolu už nikdy nepůjdou za ruce, ale nejdřív musí objevit to, co ztratili.
Pravda je všemocná a i když takováhle pravda může bolet, pusťte ji ven. Nebojte se sami sebe ani své “drahé polovičky.” Je přeci důležitější být šťastný, než si na štěstí jen hrát. A ne nadarmo se říká, že vše zlé je k něčemu dobré ….
Zdroj foto: pixabay.com
