Rodina Štěpničkova
Jiřina Štěpničková byla česká divadelní a filmová herečka.
Narodila se 3. dubna 1912. Její rodina pocházela z Českomoravské vrchoviny,
ona však žila a studovala v Praze. Již v době svých studií hostovala
v roce 1928 v Osvobozeném divadle a později hrála v Národním divadle.
Na filmovém plátně se začala objevovat v první polovině 30. let, zviditelnila se
roku 1935, kdy hrála v Maryše. Během války se v německých filmech z vlastní
vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí,
její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních
pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty.
Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
ona však žila a studovala v Praze. Již v době svých studií hostovala
v roce 1928 v Osvobozeném divadle a později hrála v Národním divadle.
Na filmovém plátně se začala objevovat v první polovině 30. let, zviditelnila se
roku 1935, kdy hrála v Maryše. Během války se v německých filmech z vlastní
vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí,
její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních
pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty.
Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
Na filmovém plátně se začala objevovat v první polovině 30. let, zviditelnila se
roku 1935, kdy hrála v Maryše. Během války se v německých filmech z vlastní
vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí,
její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních
pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty.
Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
vůle neobjevovala. Po válce žila nějakou dobu v zahraničí,
její syn Jiří se narodil v Londýně. V únoru 1948 podepsala výzvu kulturních
pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty.
Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
pracovníků Kupředu, zpátky ni krok na podporu nově vznikající Národní fronty.
Později se stala obětí jedné z akcí komunistické tajné policie a následně
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
byla po dvoudenním procesu odsouzena v prosinci 1952 k patnácti
letům vězení.
