127

 

Tak na svůj první sáček těchto bonbonů si pamatuji vcelku přesně. Úplně vidím, jak je maminka slavnostně vyndala spolu s nákupem, že se jí je podařilo sehnat. Bylo mi tehdy 10 let, když se tato dnes už každému známá cukrovinka u nás začala vyrábět.

 

Pamatuje si je snad každý dospělý v tuzemsku. Tvrdé bonbony se začaly vyrábět v šesti příchutích a barvách v roce 1977 ve státním podniku Čokoládovny, přesněji v modřanském závodě ORION Praha. Jejich receptura je stále stejná. Dodnes nejoblíbenější je zelený bonbon, jemuž chuť dodává exotická maracuja a nevím proč jsem si doposud myslela, že se jedná o příchuť jablečnou J.

 

V roce 1979 směřovalo nejvíce exportu ze závodu Sfinx do Sovětského svazu, Singapuru, Anglie, Kanady a dalších 35 zemí, v současnosti je seznam exportních destinací mnohem skromnější. Bonbony, které vznikly za socialismu jako kopie podobných bonbonů ze Západu, dnes míří výhradně na Východ – do Polska a do Pobaltí.

 

Přes skromnější produkci se ročně v tuzemském závodě Sfinx v Holešově vyrobí asi 9,2 milionu sáčků těchto bonbonů. V tuzemsku se každou minutu vycucá jeden bonpar.

 

Kromě klasických chutí jahoda, pomeranč, citron, broskev, černý rybíz a maracuja, prodávaných v balení Original, se objevily mnohé další – například superkyselé, lesní směs, vitamín C. Namísto chemie se začaly bonbony barvit čistě přírodními výtažky ze zeleniny a ovoce.

 

Bon Pari se vyrábějí technologií litých kandytů – tekutá směs se naplní do forem podobně jako vánoční cukroví. Výroba jednoho bonbonu trvá 40 minut.

 

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account