Na dnešní den vychází 563 výročí korunovace Jiřího z Poděbrad na českého krále.
Poslední král českého původu a šlechtic, který byl do královského úřadu zvolen zástupci zemských stavů a byl tak králem voleným. V podstatě byl prvním i současně posledním představitelem domácího panstva, který se kdy do čela českého státu dostal. Pozdější král katolíků i kališníků, kterého Alois Jirásek označoval ve svém díle za „husitského krále“, se narodil 23. dubna roku 1420 v Poděbradech.
Jiřímu se přezdívalo “husitský král”. Už ve svých 14 letech se zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněných kališníků a katolíků. Původně byl hejtmanem boleslavského kraje, později vedl celé panské seskupení i kališnický tábor a stal se zemským správcem. Ve vládě nezletilého Ladislava Pohrobka si udržel výkonnou moc a usiloval o rovnováhu mezi katolickým a kališnickým panstvem.
Po smrti Ladislava Pohrobka, v roce 1458, byl zvolen českým králem. Stal se úspěšným a respektovaným panovníkem, ale jeho kralování nebylo jednoduché. Po celou dobu byl ve sporu s papežskou kurií, která vyžadovala, aby vedl boj s kacířskými husity. Jiří ale usiloval o opak. Jeho cílem bylo přijetí basilejských kompaktát (přijímání podobojí) a o vytvoření středověkého “společenství národů” (obdoba dnešní OSN či EU). Tato převratná a svou dobu předbíhající myšlenka ale ignorovala papežskou moc a na tom také ztroskotala.
Prohlubující se nepřátelství mezi papežstvím a králem vyústilo v roce 1466. Papež uvrhl krále jako kacíře do klatby a vyhlásil proti němu křížovou výpravu. Jiří přišel o trůn i majetek. Toho využil uherský král Matyáš Korvín a postavil se do čela země. Jiří tak mohl vládnout pouze nad kališnickou částí Čech. Pochopil, že vlastní dynastii se mu nepodaří vybudovat, a tak královskou korunu nabídl polským Jagelloncům. Krátce na to, 22. března 1471 zemřel a byl pochován v královské hrobce v chrámu sv. Víta.
