Na počátku všeho byly hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. Tento druh zábavy se brzy stal oblíbeným i v Čechách. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Josefa hraběte Kinského. Díky aktivitě knížete Františka z Lichtenštejna se tyto hony přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou velkého rozmachu honů v tomto městě.
První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Dostih dokončilo pouhých 7 koní. První obětí dostihu se stal Strizzel, který si na bulfinši zlomil vaz. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v českých zemích. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908.
Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště.
Dnes se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky.
