Na dnešní den vychází smutné 30. výročí od smrti této známé české herečky. Noblesní a charismatická Vlasta Fabiánová se narodila r. 1912 v rodině bankovního úředníka ve Lvově (tehdy Rakousko-Uhersko) a hned po vypuknutí 1. sv. války se rodina přestěhovala do Prahy.
Herectví studovala na pražské konzervatoři u prof. Deyla a po absolutoriu v r. 1932 hostovala nejprve ve Švandově divadle a potom krátce v brněnském Státním divadle, kde také poznala svého prvního manžela, rozhlasového režiséra J. Bezdíčka. Ovšem celoživotní láskou se jí stala činohra Národního divadla, kde strávila téměř 40 nejkrásnějších hereckých let – připomeňme její nejslavnější roli ve zralém věku – Gizelu v KOČIČÍ HŘE, kde excelovala spolu s další slavnou herečkou – Danou Medřickou.
Ve filmu debutovala úlohou bytné v melodramatu POHÁDKA MÁJE (1940), pak už většinou následovaly role hrdých, vznešených šlechtičen – princezna Luisa v TANEČNICI (1943),její pravděpodobně nejpopulárnější kněžna Andresová v PRSTÝNKU (1945), kněžna Ellén ve VELKÉM DOBRODRUŽSTVÍ (1952), lesní víla Rosava ve STRAKONICKÉM DUDÁKOVI (1955).
Pokud Vlasta Fabiánová nehrála aristokratky, tak alespoň dámy z vyšších vrstev – pragmatická maminka (pravda – i přistižená černá pasažérka) v ANDĚLOVI NA HORÁCH (1955), moderní novinářka Janurová, zneužívající laskavosti a pracovitosti své maminky (Zdeňky Baldové) v komedii PÁTÉ KOLO U VOZU (1957) nebo hradní paní Blažena v gotické detektivce ZLOČIN NA ZLENICÍCH HRADĚ (1971).
Svůj hlasový potencionál velmi uplatňovala v rozhlase, také často a ráda recitovala. Stala se uznávanou pedagožkou uměleckého přednesu i herectví a možná právě proto, že sama děti neměla, věnovala svým studentům nejen povinné hodiny, ale i spoustu svého volného času.
Jejím druhým manželem se stal r. 1971 herecký kolega Bohuš Záhorský, se kterým prožili velice krásný (ale bohužel jen krátký do r. 1980) podzim života.
Když r. 1960 Vlasta Fabiánová převzala titul Zasloužilá členka ND, netušila, že r.1977 bude nucena odejít kvůli nedostatku hereckých příležitostí do předčasného důchodu, a o to více ji přístup vedení ND bolel. Všechny své divadelní i filmové zkušenosti svěřila knize vzpomínek JSEM TO JÁ?, bohužel se však už jejího vydání nedožila – zemřela 3 dny před svými 79. narozeninami – 26. 6. 1991 a kytičkou si na tuto velkou dámu českého filmu vzpomeňte v Praze na Vyšehradském hřbitově.
