Mezinárodní den bez nakupování byl ustanoven v roce 2000. Některé zdroje uvádí, že by se slavit měl poslední listopadovou sobotu, jiné, že právě dnes – 25. listopadu. Tento den vyzývá lidi k zamyšlení nad důsledky přehnaného nakupování. Ukazuje, že stále více lidí propadá konsumerismu, tedy tendenci nadměrně nakupovat a hromadit věci, které ani nepotřebují, a to i za cenu, že na to nemají peníze. Nadměrné nakupování má také environmentální důsledky.
Nakupování k našemu životu neodmyslitelně patří. Kupujeme-li věci, které potřebujeme, či si občas něco koupíme pro radost, je to v pořádku. Ovšem jsou lidé, kteří propadnou nakupovací mánii, pak již jde o závislost, která nutí lidi nakupovat nad únosnou míru.
Člověk s nakupovací mánií tráví v obchodech většinu svého volného času a nedokáže se bez nakupování obejít. Stejně jako u jiných závislostí mu přináší bažení, a když zrovna nenakupuje, alespoň o nákupech přemýšlí a plánuje je. Člověk, který podlehne nakupovací mánii, se nedokáže kontrolovat. Utrácí mnohdy více peněz, než má. Přečerpává kreditní karty a často se dostává do dluhové pasti. Kromě finančních problémů mají tito jedinci často i vztahové problémy a závislost může ohrozit i jejich pracovní život.
Já osobně tedy budu takový protipól, obchody, krom potravin, víceméně nenavštěvuji a nákupy obecně nesnáším. I do těch potravin jsem ochotna vkročit maximálně 2x týdně. Jsem velmi vděčna za současnou dobu, kdy se většina potřebného dá objednat po internetu. Jinak čím jsem starší, tím méně toho potřebuji, snažím se věcí spíše zbavovat, než pořizovat nové, další. Nejraději utrácím za zážitky a za rodinu.
