Ondřej Sekora (*25.září 1899, Královo Pole u Brna – †4. července 1967, Praha) byl kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista, entomolog a spisovatel pro děti, autor mnoha úspěšných knížek. Sekora byl také zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody.
Ondřej Sekora se narodil v rodině odborného učitele. V sedmi letech mu zemřel otec a rodina žila v bídných poměrech. Ondřej vychodil v Králově Poli obecnou školu, poté studoval na gymnáziu, nejdříve v Brně, pak přešel do Vyškova, kam se rodina přestěhovala.
V roce 1918 složil Ondřej Sekora urychlenou válečnou maturitu a jako jednoroční dobrovolník byl do konce války ve Vídni.
Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva a dva roky se studiem neúspěšně zápasil. Přitom už kreslil a přispíval svými kresbičkami do Lidových novin. V roce 1921 zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin jako sportovní novinář, kreslíř a karikaturista, soudničkář a fejetonista. Kromě toho působil v časopise Sport.
V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami i do francouzských časopisů. Ve Francii poznal ragby a doma je pak začal propagovat. Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.
Ondřej Sekora se ve Francii seznámil a navázal přátelství s českými umělci, kteří tam v té době žili – např. J. Zrzavý, B. Martinů aj.
V roce 1928 se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti. V roce 1941 musel z redakce odejít, protože jeho manželka byla židovka. Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.
Po válce působil Ondřej Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 žil jako volný spisovatel a ilustrátor.
Za své knihy získal Ondřej Sekora různá ocenění a roku 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben v Košířích na hřbitově Na Malvazinkách. Syn Ondřej dosáhl popularizace otcova díla formou filmu, který byl natočen v Německu.
