Barbora Hrzánová se již dávno vymanila ze zjednodušujícího označení dcery slavného otce a řadu let divadelním, filmovým i televizním divákům dokazuje, že je výraznou a osobitou herečkou, její uměleckou dráhu ostatně lemují i prestižní ocenění Ceny Alfreda Radoka a Ceny Thálie. Narodila se v Českých Budějovicích, jejím otcem byl herec Jiří Hrzán (1939-1980), matka Věra Šmídová (*1941) pracovala sice jako zdravotní sestra, ale i ona měla kořeny v herecké rodině, její otec Áda Šmíd (1903-1973) patřil k výrazným osobnostem budějovického Jihočeského divadla.
Již v dětství stráveném v Českých Budějovicích se u Báry Hrzánové projevily předpoklady k umělecké dráze, již jako desetiletá ostatně stála na jevišti Jihočeského divadla, na Státní konzervatoř v Praze ale nebyla přijata a vystudovala prestižní Nerudovo gymnázium na Malé Straně. Tady si osvojila základy herecké práce v dramatickém kroužku a po maturitě zamířila na DAMU, kde vystudovala herectví (1987). Ještě jako studentka účinkovala ve formaci Studio-A nebo v divadelním klubu v Řeznické, po absolutoriu na DAMU byla členkou činohry Národního divadla (1987-1993). Tady původně převzala menší role v již běžících představeních, vzápětí ale zaujala několika výraznými úlohami v různých žánrech.
Ve třiceti letech pak dosáhla prvních výrazných úspěchů. Nominaci na Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli jí vynesl film DÍKY ZA KAŽDÉ NOVÉ RÁNO (1993), v roce 1994 obdržela Cenu Alfreda Radoka za svou kreaci v Čechovově hře Racek na jevišti Divadla Na zábradlí. V tomto divadle působila v letech 1993-2001.
V roce 2001 opustila Bára Hrzánová stálé angažmá a od té doby působí na volné noze.
Barbora Hrzánová je vdaná, jejím manželem je herec Radek Holub (*1968), s nímž se seznámila v Divadle Na zábradlí, často spolu stáli také před kamerou. Mají spolu syna Antonína.
