Dnes, přesně v 11:03 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená, že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima.
Tento den byl pro naše dávné předky velmi důležitým bodem roku a byly s ním spojeny různé zvyky a rituály. Uctívání slunce je jedním z nejstarších náboženských kultů. Mocnému slunečnímu božstvu se klaněli Babyloňané, Egypťané, Řekové i mnohé další starověké národy.
Slunce jako zdroj světla i tepla rozhodovalo o životě a smrti, podle míst, kde vychází a zapadá, byly odjakživa určovány světové strany. Letní a zimní slunovrat byl nejdůležitějším pohanským svátkem roku.
Tento astronomický jev sledovali naši předkové odpradávna. Podle starých legend právě v tento den, kdy je síla životodárného Slunce nejslabší, dosahují spojené síly temna vrcholu svého působení na Zemi a hranice mezi naším světem a silami podsvětí mizí.
Podle pradávné tradice došlo v tomto období ke zrození boha Slunce, čehož obratně využili křesťané. Oslavy zimního slunovratu byly tak u Slovanů nahrazeny křesťanskými Vánocemi, kdy oslavy zrození slunečního božstva byly nahrazeny svátkem narození Ježíše Krista.
Slavnost zimního slunovratu se v dobách křesťanství proměnila ve svátky klidu a míru, ve Vánoce sdružující rodiny a tmelící všechny lidi dobré vůle.
