Dnes je mezinárodní den boje proti hluku, který potvrzuje právo hájit klid před civilizačním ruchem. Hluk proniká i do míst, kde ještě před lety bylo ticho a slyšet byl maximálně zpěv ptáků a šumění větru.
Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví. Hluková zátěž naší populace je způsobena přibližně ze 40 % pracovním prostředím a z 60 % mimopracovním prostředím. Hlavním zdrojem hluku v mimopracovním prostředí je doprava, provoz průmyslových zařízení a dále se uplatňuje hluk související s bydlením a s trávením volného času.
Hlavní účinky hluku na organismus jsou nejen přímo na sluchový orgán, ale hluk ovlivňuje celý organismus v podobě snížení imunity, zvýšení výskytu onemocnění srdce a cév, zvýšené únavy, nespavosti a další
Muži snesou větší hluk než ženy, ale když se potřebují soustředit, vadí jim i nižší hladina hluku. Seveřané se velkému hluku se vyhýbají, zatímco Italové jsou v hlučném prostředí ve svém živlu. Hluk prý více zatěžuje blonďáky než tmavovlasé lidi. Obecně se ale dá říci, že to, co člověk vnímá jako hluk, je individuální, stejně jako reakce na něj.
Potíže se sluchem má ve vyspělých zemích každý desátý člověk. Sluchové vady trápí v Česku půl milionu lidí, závažné vady a hluchota 80.000. Ve věku nad 65 let špatně slyší každý čtvrtý, nad 75 let každý třetí. Problémy se sluchem ale mají i tři školáci ze sta. Ke zhoršování sluchu přispívá hluk moderní doby, více postihuje ty, kteří mají k horšímu sluchu dědičné dispozice.
