Právě dnes je tomu 52 let, kdy Neil Armstrong spočinul jako první člověk na Měsíci.
O tom okamžiku snili mnozí. Jules Verne a jeho hrdinové například. Sen se splnil 21. července roku 1969, kdy americký astronaut Neil Armstrong otevřel v čase 2.39 hod průlez lunárního modulu projektu Apollo 11, aby v těžkém skafandru sestoupil po žebříku a stal se prvním člověkem, který se dotkl nohou mimozemského vesmírného tělesa – Měsíce. Stalo se tak v 2.56 hod.
Orel (lunární modul je jmenoval anglicky Eagle) přistál na povrchu Měsíce po čtyřech dnech letu 20. července 1969 krátce po osmé hodině večer. Samotné přistání provázely problémy. Lunární modul se několikrát odchýlil od plánované trasy, nakonec musel Neil Armstrong převzít ruční řízení. Když stroj dosedl na povrch Měsíce, zbývalo mu palivo na pouhých 30 sekund dalšího letu…
V 2:39:33 Armstrong otevřel dveře a vylezl ven z lunárního modulu. Ve 2:51 začal sestupovat po žebříku, který měl devět příček. Cestou spustil malou kameru uloženou ve výklopném oddílu vybavení MESA pod pláštěm lunárního modulu, který otevřel. Jeho výstup sledovalo na 600 milionů lidí. Cestou popsal povrch: „Vypadá velmi, velmi jemně zrnitý, je to skoro prach.“ Šest a půl hodiny po přistání 21. července 1969 ve 2:56:15 světového času se Armstrong jako první člověk dotkl povrchu Měsíce a otiskl tam první stopu. Když sestupoval z nejnižší příčky žebříku, řekl:
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Armstrong a jeho kolega Aldrin strávili na povrchu Měsíce několik desítek minut – sbírali vzorky měsíční horniny (celkem 22 kg), vztyčili na povrchu Měsíce americkou vlajku, přijali blahopřejný telefonát od prezidenta Richarda Nixona.
