Mezinárodní den lenochodů byl založen v roce 2010 nevládní organizací v Kolumbii a od této doby se pravidelně připomíná vždy 20. října.
Na tento den cílí i většina zoologických zahrad, která lenochody chová. Formou přednášek a komentovaných prohlídek návštěvníkům tak více přiblíží život a podmínky chovu těchto vzácných živočichů.
Lenochod je samotářský tvor, který žije pomalým životem, a tak obývá jen malé území o velikosti okolo 0,05 km². Preferuje stromy s mnoha liánami a s větvemi ozářenými přímým sluncem. Na jednom stromě najdeme obvykle jen jedno zvíře, společně žije jen samice se svým mládětem. Občas je možné vidět samce, kteří se perou a útočí na sebe drápy.
Zajímavosti z života lenochodů:
Jako jeden z mála druhů savců má lenochod jiný počet krčních obratlů, než je obvyklých sedm. U rodu Bradypus je to devět a u rodu Choloepus šest krčních obratlů. Dále lenochod nemá slepé střevo ani žlučník. Až dvě třetiny váhy lenochoda může tvořit potrava v jeho trávicím traktu.
Lenochod je schopen přežít i zranění, které by zabilo jiné zvíře o stejné velikosti.
Anglické pojmenování lenochoda krátkokrkého Hoffmann’s two-toed sloth je podle německého přírodovědce Karla Hoffmanna (1823–1859). Anglický název lenochoda sloth znamená líný.
Kromě řas je srst lenochoda domovem pro další druhy živočichů, např. pro samici molaCryptoses choloepi, která žije v jeho srsti a klade vajíčka do jeho trusu. Byl pozorován také pták čimango žlutavý, který v srsti lenochoda hledal drobné bezobratlé.
Lenochod hnědokrký i krátkokrký je považován za málo dotčený druh. Hrozí mu především ztráta přirozeného prostředí. Většinu úmrtí lenochodů v Kostarice způsobuje setkání s dráty vysokého napětí nebo pytláky.
Lenochodi patří společně s mravenečníky a pásovci do skupiny Xenarthra, která se v Jižní Americe objevila před 60 miliony let. Brzy se ale rozrostla do širokého spektra forem, které obývaly všechny biotopy. Někteří pozemní lenochodi dosahovali velikosti slona.
