Dana a Emil Zátopkovi: pár, který pojilo mnohem víc než datum narození. Medaile, rekordy, ale i životní trápení
Dana a Emil Zátopkovi byli a dodnes jsou sportovním pokladem naší republiky. A to nejen díky jejich “manželské zvláštnosti”, jak jednou prohlásila sama paní Dana Zátopková, tedy díky stejnému datu narození. Byli to sportovci, na jaké svět nezapomíná, lidé houževnatí, odhodlaní splnit to, co si předsevzali, cílevědomé sportovní osobnosti, jakých je v každé generaci jen několik.
Stejné datum narození ale vlastně ve vztahu Dany a Emila Zátopkových svoji roli sehrálo. Stalo se jakousi první jiskrou, která v roce 1945, kdy se seznámili, dala těm dalším možnost zapálit jejich lásku, která přerostla ve vztah celoživotní. Odhodlání strávit spolu zbytek svých dní stvrdili snoubenci v Uherském Hradišti v roce 1948.
Stejná významná data v životě ale nyní již manžele Zátopkovy provázely i nadále. Vzpomenout můžeme na olympiádu v Helsinkách, kde se Emilovi podařilo vytvořit hned tři olympijské rekordy a získat tak samozřejmě i zlaté medaile. Šlo o maraton a běh na 5 a 10 kilometrů. Právě v den, kdy Emil Zátopek vyhrál mezi všemi zlato v běhu na 5 kilometrů, podařilo se i paní Daně zvítězit ve své disciplíně – tedy v hodu oštěpem. A opět mohli slavit manželé i jejich rodiny společně.
Sportovních úspěchů měli oba manželé na svých kontech víc než dost. Vždyť Emil získal čtyři zlaté a jednu stříbrnou olympijskou medaili, tři zlaté a jednu bronzovou medaili z mistrovství Evropy a plných deset zlatých a dvě stříbrné medaile z mistrovství ČSSR. Ani jeho manželka za těmito výkony příliš nezaostávala. Z olympiád si přivezla jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili, z mistrovství Evropy dvě zlata a z mistrovství republiky dokonce třináct zlatých, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Mělo by to stačit ke spokojenému životu sportovního páru, jenže život není jen v práci nebo ve sportu.
Manželství Zátopkových bylo podle vyprávění paní Dany z posledních let jejího života po celou dobu spokojené, přesto ale zůstalo bez potomků. Důvod byl na její straně, což nezpochybňovala a velmi ji to trápilo. Nakonec se ale se svým způsobem života a osudem manželé smířili. Přišly ostatně i další problémy. Ani tak vynikající sportovec, jakým Emil Zátopek bezesporu byl, si nesměl dovolit odporovat režimu. A tak, i když po ukončení své aktivní sportovní kariéry pokračoval v práci v armádě, podpis petice Dva tisíce slov a nesouhlas s vývojem po srpnu 1968 mu přinesly nucený odchod z armády a zaměstnání při hloubení studní – a to i přesto, že byl zpočátku vůči režimu loajální. Jeho nadšení ale postupně opadalo, až podstatu tehdejšího zřízení prohlédl a dal to také jasně najevo. Ani jeho zásluhy o dobré jméno státu mu v té době nepomohly.
Zlom přišel až s listopadovou revolucí, kdy byly znovu zásluhy a výkony Zátopkových oceněny a připomínány. Vždyť na podobné osobnosti bychom rozhodně neměli zapomínat.
