Michal Prokop se narodil 13. srpna 1946 v Praze. Rodiče, na rozdíl od většiny dalších židovských příbuzných, přežili internaci v terezínském ghettu. Michal se zamiloval do hudby, především tradičního jazzu a černošských interpretů. Hrál na kytaru v kapele, kterou založili s kamarády. V druhé polovině 60. let začal zpívat a úspěch na koncertu v roce 1967 jej nasměroval k profesionální dráze. S kapelou Framus Five prožil hvězdnou kariéru, nastupující normalizace a s tím související změna podmínek na hudební scéně způsobily rozpad kapely. Vrcholem této éry se stalo album Město ER. Michal začal vystupovat v prostředí pop music. Prostředí a tvorba, které mu neseděly, a podřizování se požadavkům režimu jej deptaly. Nejviditelnějším projevem tohoto nešťastného období se stalo podepsání tzv. anticharty. Od konce 70. let začal pracovat na vlastní kariéře a znovu založil Framus 5. Trojice úspěšných alb Kolej Yesterday, Nic ve zlým, nic v dobrým a Snad nám naše děti… jej v průběhu 80. let vynesla na vrchol hudební kariéry. V roce 1989 podepsal petici za propuštění Václava Havla z vězení a petici Několik vět. Byl zvolen předsedou stávkového výboru umělců československé populární hudby. V létě 1990 Michal ukončil svoji hudební kariéru, začal se aktivně věnovat vrcholné politice jako zvolený poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum. Po jeho rozpadu vstoupil do Občanské demokratické aliance. Věnoval se především kulturním a sociálním tématům a několik let byl náměstkem ministra kultury. Z politiky odešel v roce 1998. Tři roky stál v čele projektu Praha – Evropské hlavní město kultury 2000. Vedl televizní diskusní pořady Nic ve zlým a Krásný ztráty. Roku 1993 se vrátil ke koncertování. Poslední studiové album mu vyšlo v roce 2012.
