Neformálně pečující: jejich tempo je vražedné

Naděje dožití se nejen v České republice zvyšuje, to ovšem neplatí o životě ve zdraví a narůstajícím počtu lidí se stařeckou demencí. Na konci 21. století bude v ČR až třetina obyvatel ve věku 65 plus a to s sebou přinese nároky na péči, na které český stát a ani běžné domácnosti nejsou dostatečně připraveny.

Téměř každý z nás se dostane do role neformálně pečujícího o svoji blízkou osobu – partnera, rodiče či prarodiče. Co v danou chvíli dělat a jak se z toho nesesypat? Jak důležitá je kompletní podpora pečujících, si uvědomují v organizaci A DOMA, z. s. „Již od roku 2015 realizujeme podporu pečujících, jimž zajistíme jednoho člověka, který zná jejich konkrétní a aktuální situaci a orientuje se v ní. Jedná se o tzv. Rodinného průvodce®. Ten provází rodinu všemi nástrahami a její členové se na něj mohou obracet, když si chtějí popovídat nebo hledají další rady v dynamicky se měnících potřebách opečovávaných. Pečující jsou laici a nedokážou dohlédnout, jaký rozsah pomoci oni i jejich blízcí vlastně potřebují. Do hry navíc vstupují také emoce, které neformálně pečující paralyzují,“ říká Jitka Zachariášová, ředitelka organizace A DOMA, z. s., a dodává: „Rodinný průvodce musí hlavně rozkrýt, jaké potřeby v širokém kontextu pomoci vlastně neformálně pečující má. Když zjistí jeho faktické potřeby, může mu potom s multidisciplinárním týmem odborníků pomáhat.“

„Metoda Rodinný průvodce® od organizace A DOMA, z. s., pečujícím nejen šetří čas potřebný na získání informací souvisejících s péčí o blízkou osobu, ale pomůže třeba i se zařízením příspěvku na péči nebo s nalezením vhodné sociální služby. Také konzultace a doporučení vhodných zdravotních pomůcek klientovi uspoří značné finanční prostředky, protože se díky nim vyvaruje nepotřebných nákupů,“ doplňuje doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D., z Katedry veřejných financí VŠE v Praze.

Vývoj počtu obyvatel ve věku 65+ v ČR (zdroj ČSÚ)

Zdá se, že výzva se přesouvá do zdravotnického sektoru, a to zejména směrem k primární zdravotní péči. Nicméně kapacity této primární péče, zejména pokud jde o dostatek personálu, pravděpodobně nebudou dle odhadů do budoucna dostatečné. Sociální péče pro tuto skupinu obyvatel je navíc stále nedostatečně strukturovaná a bude záviset na aktuálních faktorech, včetně financování, dostupného personálu a právních předpisů,“ říká MUDr. Matěj Kučera, vědecký pracovník oddělení sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví a datový specialista v projektu Destigmatizace, a dodává: „Celkově dochází k nerovnováze mezi poptávkou a nabídkou. Systémová opatření, která by se měla včas postarat o tuto situaci, zatím nejsou jasně vidět, což přidává další vrstvu nejistoty k této výzvě.“

„S ohledem na finanční náročnost segmentu dlouhodobé péče pro stát a očekávaný demografický vývoj je vícezdrojové financování cestou, která pomůže zajistit kvalitní a dostupné služby. Pojišťovny v tomto směru mohou přinést nejen finanční prostředky z pojistného plnění, ale také odborně erudovanou informační asistenční službu, která klientovi a jeho blízkým pomůže zorientovat se v systému dlouhodobé péče. V neposlední řadě pak některé pojišťovny pracují na nabídce konkrétních služeb,“ říká Ing. Vladimír Bezděk, M.A., ekonom, předseda představenstva investiční společnosti Avant a poradce prezidenta republiky.

Zdroj: Nezisková organizace A DOMA, z. s.

Foto: se souhlasem Nezisková organizace A DOMA, z. s.