Fakta versus mýty: Jak je to opravdu s Montessori vzděláváním
Mýtus č. 1
Montessori je náboženství
Mnoho lidí si myslí, že Montessori má náboženské kořeny.
Fakta
Montessori je moderní, komplexní, ucelený vzdělávací přístup vyvinutý Marií Montessori – italskou lékařkou, antropoložkou a pedagožkou, založený na vývojových potřebách člověka. V každé vývojové fázi nabízí člověku jiné podněty a jiné vzdělávací prostředí a odpovídá nejmodernějším poznatkům výzkumu lidského mozku.
Mýtus č. 2
Montessori je jen pro bohaté a Montessori školy jsou výhradně soukromé
Montessori je spojováno s penězi a soukromým školstvím, protože většina Montessori škol je soukromých.
Fakta
V posledních letech rychle přibývají veřejné Montessori školy po celém světě. Existuje mnoho iniciativ usilujících o rozšíření Montessori ve veřejném sektoru i v sociálně slabších komunitách. Montessori nacházíme v soukromých školách především proto, že soukromé školy častěji nabízejí jiný přístup ke vzdělávání, který rodiče vyhledávají.
Mýtus č. 3
V Montessori si děti dělají co chtějí
Někteří lidé si myslí, že Montessori děti se jen tak poflakují a nemusejí nic dělat, že Montessori je takzvaně “cochcárna”. Anebo že v Montessori školách si děti místo učení jen hrají s pěknými hračkami.
Fakta
Věda dokazuje, že hrou se děti rozvíjí a učí. Dítě objevuje svět prostřednictvím vlastního zkoumání a interakce s okolním prostředím. Možnost vybrat si co budu dělat je jedním z klíčových prvků Montessori. Děti v Montessori školách si skutečně samy vybírají vlastní práci, a to proto, že svoboda volby je základním předpokladem pro vnitřně motivované učení. A vnitřní motivace je klíč k úspěchu.
Mýtus č. 4
Montessori třídy jsou chaotické
Montessori třídy mohou působit chaoticky, protože se zde odehrává velké množství aktivit najednou.
Fakta
Montessori respektuje vnitřní potřebu řádu dítěte. Montessori třídy jsou uspořádané a řáduplné. Dítě nachází věci tam, kde mají být, na svých místech a uklizené. V takovémto uspořádaném světě se dítě cítí bezpečně a jistě a jeho mozek se může plně soustředit na učení. Díky tomu, že ve třídě je řád a pořádek, a díky tomu, že děti jejich práce zajímá a soustředí se na ni, je možné, aby ve třídě každé dítě dělalo ve stejném čase něco jiného.
Mýtus č. 5
Montessori je jen „nový trend“
Možná se zdá, že Montessori je právě „moderní“ nebo že je to vzdělávání, které „se nosí,“ a že to je důvod, proč si Montessori rodiče pro své děti vybírají.
Fakta
První Montessori škola byla založena v roce 1907 a od té doby se tato metoda rychle a stále více šíří. Na světě již existuje více než 30 000 Montessori škol. Jen málo lidí si uvědomuje, že Montessori je nejrozšířenější ucelenou pedagogikou na světě.
Mýtus č. 6
Montessori děti nezvládnou přechod do „normálních“ škol
Montessori nabízí láskyplné a respektující prostředí, ale reálný svět takový přece není. Montessori děti proto budou mít při přechodu do „opravdové“ školy problémy.
Fakta
V Montessori třídách děti každý den samostatně dělají důležitá rozhodnutí. Spolupracují s ostatními dětmi. Zvnitřňují řád malé lidské společnosti, ve které žijí. Dochází u nich k interakci v přirozené věkově smíšené sociální skupině. Montessori děti se velmi snadno přizpůsobují změnám. Lekce společenské zdvořilosti, které ve škole dostávají, jim pomáhají snadno se adaptovat na setkání s novými lidmi. S lehkostí se ptají na to co potřebují vědět a snadno se orientují v novém prostředí.
Mýtus č. 7
Montessori je jen pro nadané děti, anebo naopak, Montessori funguje jen pro děti postižené
Objevují se hlasy, že Montessori školy jsou dobré pro nadané děti. Jiní říkají, že Maria Montessori vyvinula svou metodu vzdělávání při práci s mentálně a tělesně postiženými dětmi, a proto Montessori funguje jen pro ně.
Fakta
Montessori metoda je založena na znalosti přirozeností lidského vývoje, a ten je univerzální. Proto je Montessori vhodné pro všechny děti. Montessori pomáhá rozvíjet každé dítě individuálně, klade důraz na vrozenou inteligenci a rozvíjí to, v čem je dané dítě dobré. Montessori dává dětem šanci učit se svým vlastním tempem a díky tomu zažívat úspěch. Navštivte Montessori školu a uvidíte, že tato metoda funguje u všech dětí stejně!
Mýtus č. 8
Montessori je dobré jen pro mateřské školy
Montessori je v pořádku pro děti v mateřské školce, ale jakmile začne o něco jít a přijde čas na povinnou školní docházku, je lepší dítě umístit do „normální školy“.
Fakta
Přestože Maria Montessori začala svou praxi před 110 lety prací s dětmi ve věku 3-7 let, Montessori odborníci od té doby vyvinuli kurikulum pro děti všech školních stupňů, včetně středních škol. Montessori vzdělávání je založeno na znalosti lidského vývoje a potřeb a tendencí člověka v každé životní fázi. Právě proto Montessori funguje tak dobře pro děti v dětských skupinách, v mateřské škole, v základní škole i na středoškolské úrovni. Počet Montessori základních a středních škol prudce narůstá a data ukazují, že absolventům těchto škol se daří velmi dobře. Rodiče jsou velmi spokojeni s kontinuitou, kterou Montessori nabízí.
Mýtus č. 9
Montessori osnovy jsou příliš volné
Někteří lidé tvrdí, že Montessori děti nemají dostatek obsahových vědomostí.
Fakta
Montessori k učení přistupuje takzvaně “mezioborově”, takže děti se vždy učí více než jednu oblast látky. Projekty umožňují vlastní průzkum tématu a zároveň dítěti umožňují věnovat se tomu, co ho zrovna baví. Vzdělávací systémy po celém světě ustupují od výuky jednotlivých předmětů a od výuky pouhého obsahu. To, o čem dnes mluvíme jako o vzdělávání pro 21. století, zní Montessori uším velmi povědomě. Výzkumy výstupů dětí z Montessori škol dokazují, že Montessori děti mají srovnatelné znalosti s dětmi z běžných škol, a navíc mají široký obecný rozhled a nadprůměrně hluboké chápání souvislostí.
Mýtus č. 10
Moderní technologie jsou v Montessori třídách zakázány
Mnoho lidí si myslí, že Montessori odsuzuje moderní technologie, jako jsou telefony, počítače a iPady, jakožto příliš abstraktní, komerční atd.
Fakta
Digitální přístroje jsou považovány za „pomůcky“, jestliže jsou plně v souladu s Montessori filozofií a praxí a jestliže se používají ve třídách na Montessori základní škole. Na této věkové úrovni nahlížíme na digitální přístroje jako na potenciální nástroje sebe-utváření. Zdržujeme se jejich zavedení, dokud děti plně neprozkoumaly a nevyčerpaly senzorické cesty.
Zdroj foto: Pixabay.com
