Teta Eva v jednom kole. Tentokrát je třeba kočírovat rodinu zpátky do školy.
A ty, matko či rodiči, vymýšlej a plánuj!
Milé dámy,
už je to tu zase! Opět po roce a po předchozích téměř dvou měsících relativního klidu je tu konec prázdnin a hlavně – začátek školního roku! Noční můra pro rodiče a asi i pro některé žáky a studenty.
Anglické “Back to school je hitem posledních tří týdnů! Nejenom že mi to připomíná pohled do kalendáře, ale i všechny nákupní řetězce a prodejny se vším možným lákají nákupuchtivé rodiče. Určitě jste zahlédly rodiče se šíleným výrazem a nákupním seznamem od paní učitelky, jak nakupují bačkůrky, ty správné nůžky se špičkou, černou tuž a ty jediné super desky na sešity s tím huustýým obrázkem (kočky, princezny, aut nebo robotů – nejmenuji kvůli reklamě, ale určitě si dovedete představit ten který obrázek).
Takže už máme doma bačkory, teplákové soupravy – vždy v srpnu s úžasem zjišťuji, jak se děti zase vytáhly, zámky na skříňky, ořezané tužky v penálech a zbývá už jen přihlásit a zaplatit obědy.
Mé mladší dítko, která má před sebou ještě dva roky v MŠ, se do školy moc těší a velice je mrzelo, že nesmí k zápisu. Nejstarší ratolest se do školy poměrně hodně těší, tedy až na některé předměty a některé učitele. V rodině pak máme ještě nastupujícího třeťáka a nováčka v základním školství – což je kapitola sama pro sebe, vzhledem k tomu, že to jsou kluci, až zas tak to neprožívají.
Takže co nás teď čeká?
Najeli jsme už na školní provoz, takže brzké vstávání a včasné uléhání na lůžko. 😉 I když jediný, kdo odpadá jako první je maminka. Trénujeme chození po městě v provozu – což takto napsáno zní uhozeně, ale děti jsou po prázdninách hrozně rozjívené a nepozorné, takže prostě prevence a vlastně i nácvik cesty do školy.
Opakování je matka moudrosti, proto ti dva prostřední pilně trénují, dle svých schopností, čtení i psaní. To ale samozřejmě nenecháváme na posledních čtrnáct dní, protože „kdo chvíli stál, již stojí opodál“ a já sama občas zjišťuji, že zapomínám písmenka, jak pořád cvakám něco na mobilu nebo PC. Počítání a matematiku trénujeme také, hlavně u karet. Prvňáčkovi musí někdo sedět za krkem a učení mu připomínat, třeťák si někdy vzpomene a někdy ne, u toho nejstaršího to probíhá následovně: „Koukala ses na učení? I nějak jinak, než když jsi přehazovala učení z jednoho kouta do druhého?“
Logistický rébus!
Normálně se mi nestává, že bych 1. září obrečela, ale nástup do školky či školy jo. Protože vidím, jak mi ten bobínek dorůstá a nejenom že mu nastávají povinnosti, ale jak vlastně „stárne“. A při takových to předělech mi to dochází. Ale už je tu tedy první školní den, máme dovču a doprovázíme ratolesti do školy. Během prvního týdne se, většinou, dozvídáme rozvrh, do toho nějaký ten kroužek a už je tu logistický rébus! Určitě to znáte, školka od 6,30 do 16,30. Školní družina od 6,00 do 16,00. 2x týdně odpolední vyučování, horolezecký kroužek a flétna, biologický seminář a kytara, logopedie, sbor a francouzská konverzace.
Takže rozvrhy na nástěnku, velký plánovací kalendář se sloupcem pro každého člena rodiny, kromě toho nejmladšího má každý, pro jistotu, svůj mobilní telefon.
A každé září se modlím, aby byl už tento měsíc za námi, byly známy rozvrhy a časy kroužků, naplánovány jednotlivé denní itineráře a my se mohli hrdě vrhnout do dalšího měsíce a úplně jiného šílenství.
A jak prožíváte konec prázdnin a začátek školního roku vy?
Vaše teta Eva
Zdroj foto: Pixabay.com
