Už podruhé během krátké doby se zavřely školy. Děti tak znovu přechází na distanční výuku. Pro některé tak nastává doslova krizové období. Podle výzkumu Fakulty humanitních studií a Sociologického ústavu AV ČR, vzrost v Česku počet domácího násilí od začátku pandemie až o 30 %. V souvislosti s opětovným nouzovým stavem a zavřenými školami lze předpokládat, že toto číslo ještě poroste.
Přímými účastníky násilných činů v rodině jsou velmi často děti, které se mnohdy nemají na koho obrátit. Traumata se odráží na jejich psychickém stavu, zhoršuje se prospěch ve škole a výrazně mohou ovlivnit budoucnost a zdraví dítěte. Pomoci by mohla škola. Učitelé ale často nevědí, jak správně reagovat a k dané situaci se postavit. Na tuto situaci se rozhodlo zareagovat pražské Centrum LOCIKA, která v září spustilo platformu Dětství bez násilí. Na těchto stránkách najdou pomoc a potřebné informace nejen děti, ale také rodiče, učitelé a další profese pracující s dětmi.
Jak poznat, že je dítě traumatizované?
V první řadě je důležité poznat, zda je dítě skutečně týrané nebo se u něho v rodině něco děje. Zpozornět bych měli v těchto případech:
– Dítě je smutné a skleslé.
– Má psychické problémy.
– Zhoršuje se jeho prospěch ve škole.
– Více přemýšlí o smutných věcí.
– Mají problém se spánkem a jsou pak často unavené.
– Více zlobí a vztekají se, neumí krotit své emoce.
„Cílem projektu je včasná identifikace dětí a rodin, které potřebují podporu. Učitelům nabízíme možnost zavolat na linku Dětství bez násilí a poradit se, případně poslat dotazy emailem. Pokud jsou z Prahy, mohou i přijít, vše lze řešit i anonymně,” říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.
V současné době se dostáváme opět do situace, kdy musíme trávit většinu času doma. Rodiče z domova pracují, pokud mohou, jiní jsou s dětmi na ošetřovném. Důležité je nastavit si určitá pravidla, jak to celé zvládnout v klidu a bez stresu, který mnohdy může vést k domácímu násilí.
-
Rozdělte si doma teritorium – aby měl každý alespoň trochu soukromí pro své činnosti.
Nastavte si režim – bude to tak snazší pro vás i pro děti, které jsou zvyklé na každodenní povinnosti. Je ideální fungovat podobně jako ve škole – vstávat ráno dříve, po snídani se věnovat online výuce, poté úkolům, odpoledne zajít například ven na procházku a poté nechat dítěti osobní volno.
Říkejte si, že nejste učitelé na plný úvazek. Nikdo od vás nemůže čekat, že budete učit, vařit, pracovat, a ještě být svěží a dobře naladěná. Menší děti pomoc rodičů potřebují, ale snažte se je vést co nejvíce k samostatnosti.
Nezapomínejte na své koníčky – jděte sami na procházku, udělejte si manikúru, dopřejte si horkou koupel. To samé dopřejte partnerovi i dětem.
Neklaďte na sebe i rodinu vysoké nároky. Dokud budete všichni doma, nelze očekávat, že bude neustále dokonale uklizeno. A hlavně, rozdělte si činnosti mezi sebe a zapojte i děti. Vynést koš, utřít prach, pověsit prádlo na sušák, to zvládnou i ti nejmenší školáci.
Pokud cítíte, že je toho na vás moc, nebojte se požádat o pomoc odborníka. Dnes existují i terapie online.
Na webu Dětství bez násilí najdete řadu rad, tipů i informací, na koho se obrátit v případě nouze a jak zvládnout současnou situaci, která je náročná pro všechny. Bohužel právě frustrace a pocit nejistoty, který v nás vládní omezení a současná situace vyvolává, mnohdy vedou ke konfliktům nebo dokonce k násilí. Na webu najdete také materiály, které mohou pomoci zvládnout úzkostné stavy, obavy a zvládání vlastních emocí.
Zdroj: Centrum Locika
Foto: Shutterstock; Centrum Locika
