Vím, že každý člověk i vztah jsou originál, přesto doufám, že aspoň něco z tohoto článku vás zaujme a něco vám to třeba dá.
Když se dívám zpětně, ale i okolo sebe, co se děje, uvědomuji si důležitost obyčejných “kouzelných” slovíček jako: děkuji, prosím a promiň. Někdy se s délkou vztahu můžou tato slovíčka občas záhadně vytrácet: rozkazy místo prosby, pozdní příchod bez omluvy nebo přijatá pomoc bez poděkování. Když někoho vidíme každý den, můžeme nabýt mylného dojmu, že to tak bude navždy. Jenže přítomnost partnera není až takovou samozřejmostí, jak si někdy můžeme po letech vztahu myslet. Pokud vztah “zešedne”, vytratí se z něj základní slušnost (třeba poděkovat za uvařenou večeři či vyměněnou žárovku), může se do vztahu vplížit nespokojenost a frustrace, která může postupně přerůst v dojem, že “jinde je tráva zelenější”.
Až pak partner/ka začne chodit jinam, začneme často až příliš pozdě litovat, že jsme si nevážili toho, co máme. Šťastní jsou ti, kteří dokážou tomuto “černému” scénáři zavčasu předejít. Proto si myslím že není úplně dobré testovat partnerovu trpělivost a co všechno vydrží, protože až mu jednoho krásného dne rupnou nervy, může to taky znamenat, že za sebou spálí všechny mosty a další šanci prostě nedostanete.
Jenže jak předejít všednosti a vleklé mírné mrzutosti, která se často nepozorovaně vkrade do dlouhodobých vztahů? Možná je dobré si od sebe čas od času odpočinout: Jít s kámoškou na wellness, s kamarády na tenis. Prostě nebýt spolu non stop, aby právě nepřišla “ponorková nemoc”, kdy nám může dokonce začít vadit, jak partner dýchá 😁
Taky je prostě dobré se nezaměřovat jen na partnerovy chyby. Ano, chyby druhých většinou vidíme daleko lépe než svoje vlastní. Ovšem měnit můžeme reálně jen sami sebe, takže daleko moudřejší je řešit své nedostatky, než jen ukazovat na nedokonalosti toho druhého. Možná je to naše národní mentalita si stěžovat a vidět věci z té horší stránky. Zkusme to aspoň občas v partnerských vztazích naopak: pochválit partnera za to, co se mu povedlo, v čem se zlepšil, v čem je dobrý, čím vás přitahuje. Abyste si oba připomněli, proč vlastně spolu jste, co vás dalo dohromady.
Věcí, které vás můžou rozdělit, se dá najít spousta. Téměř nikdo z nás není dokonalý, takže je tu vždy potenciál pro výčitky a hádky. Zkusme však vždycky řešit v první řadě vlastní chyby. A až pak nedostatky druhých 😉 Možná si taky váš partner z vašeho přístupu postupem času vezme příklad…
Jaké jsou Vaše tipy a rady, jak fungovat v dlouhodobém vztahu? Co se vám osvědčilo?
Zdroj fotky: cosmopolitan.com
V prvním manželství jsem byla více jak 12 let, nyní jsem vdaná již více jak 23 roků. Je to hlavně o vzájemné úctě, toleranci, lásce, uvědomění si, že nikdo není bez chyb a že samotné by mi bylo hodně smutno.
Podle mě je to hlavně o vzájemném respektu, pochopení a v neposlední řadě kompromisu. Jeden zážitek za všechny. Vybírali jsme si tady https://www.matracky.cz/ matrace do ložnice. Respektive novou matraci do ložnice. Manžel má raději měkké, já zase na měkkém spát nedovedu (jsem schopná měnit v půlce dovolené hotel, protože to nedávám). No, ale nakonec jsme to vyřešili půlenou matrací, která byla sice trochu dražší, ale zase si na ní nejdeme to správné oba dva. 🙂
Autorem úvodní fotky je konkrétně Ben Lamberty, který udělal cyklus fotek polibků dlouhodobých párů.