To když jsem před sedmi měsíci porodila ,říkala jsem si, že to bylo to nejtěžší v mém životě. 1. 3 měsíce probrečel, pak chtěl furt nosit ale furt to bylo malinké nehybné miminko. Najednou se začal otáčet pak vztekat že mu to nejde zpět.. Pak začal lozit, klekat a opírat se o skříňku, každou chvíli žuchne dolů a je řev, ale když se mi na sedmi měsících najednou postavil u skříňky tak si říkám mámo máš po klidu. Už z něj nemůžu spustit oči 😀
To že jsem si ještě před týdnem v klidu hackovala na gauči a on se dokázal zabavit sám a hrál si teď už nejde. Kdykoliv někam jdu začne za mnou lozit a sapat se za nohavici 😀 je to krásné období ale dost náročné 😀 ještě k tomu nu vylezl zub a umí tak krásně se zakousnout do nohy 😀
Na začátku jsem si říkala asi jako každá máma už aby chodil, ale Matoušek ještě ani nechodí a říkám si kde je to malé nehybné miminko?? :))
Dělá mě tou nejšťastnější maminkou na světě <3
