Když jsem psala blog k tématu mých 40 a magickém datu 30. ledna, ve snu by mě nenapadlo, že ani v roce 2022 nebude tento den výjimkou. Ale to bych nebyla já, aby zase nepřišla nějaká „perla“.
A tak, když jsem v neděli namísto oběda ležela v chrudimské nemocnici a koukala do stropu, usmívala jsem se. Kdyby mi to řekl někdo o pár dní předem, asi bych sama sebe litovala – to ne! To přeci nejde! To musí být ten krásný den!
V ten moment, když mi paní doktorka říkala, že mě s tou 7 cm dírou v lebce fakt nemůže pustit domů, ale pošle mě na další CT a bude hlídat případné krvácení do mozku, tak mi rychlostí blesku prolítlo několik myšlenek…
Mám doma syna, čeká mě!
Neochutnala jsem pořádně ten dort!
Nemůžu přeci být tady, když mám na chatě tolik krásných květin, chtěla jsem si je večer doma užít!
Pořádně jsem tam po oslavě neuklidila, musím to dodělat!
Nevzala jsem si nabíječku na PC, co tady asi tak budu dělat!?
V úterý jsem pozvala můj tým na snídani, tak tam ale fakt už musím být!!!
Všechno je jinak
Ležím na lůžku, přesně o patro níž, než kde jsem se před 40 lety narodila. Jak symbolické. Usmívám se. Narodila jsem se toho dne totiž znovu! Nešťastný pád a vlastně jedno obrovské štěstí, že to skončilo jenom preventivním pozorováním na 24 hodin, a mým úsměvem na tváři „Ok holka, co tohle má být za znamení?!“
Když mě v pondělí pouštěli, ještě jsem si ráno myslela, že bych přeci jenom na otočku tu Prahu dala, že bych pozdravila večer přátele na domluveném setkání, že ráno zvládnu tu snídani. Ne! Po krátké konzultaci s mým kamarádem lékařem „Evo, dobrá zpráva je, že to na 99 % přežiješ, ale mohla bys mít takové a takové následky, musíš být v naprostém klidu. Nedívej se na TV, vyvaruj se screenům, buď v tichu a klidu alespoň 2 týdny. Za 6 týdnů se i ta díra sama zacelí.“
Takže co z toho plyne?
Že jsem se ve 40 znovu narodila a dostala jsem rozum a zůstala tedy doma.
Přišla jsem tak o veliké překvapení mých kolegů a přátel i pondělní soukromý koncert. A jenom ta myšlenka, že na mě mysleli s tolika překvapeními a přáními, mě fakt dojala.
V úterý jsem tu snídani zrušila a hlásila se online na poradu, kde mě přeci jen ta snídaně „čekala“, sice online, ale proběhla včetně balónků i gratulace a vyfoceného matcha dortu pro mě.
Hodně jsem přemýšlela, i děkovala… a vlastně to s obrovskou pokorou dělám i několik dní poté, co tento blog píšu. Mohla bych to rozepisovat do velkého detailu. Psát o transformaci a já nevím čím vším, co právě teď frčí. Ale to, co jsem tam sama v sobě prožívala, patří jenom mně a jsem za to ráda. Za vás za všechny, kteří si vzpomněli, wow!, tolik přání k tématu mé energie a elánu, jsem nečekala. A to, co se mi honilo hlavou, když jsem je s tou rozbitou lebkou a otřesem mozku četla, snad pochopíte, až se mnou budete žít ty další desítky let, které tady hodlám být!
Tady alespoň pár fotek z toho, co mi fakt udělalo radost.
Jsem archivářka. Možná i to je důvod, že nedávám tolik fotek na sociální sítě, protože já z nich rovnou dělám fotoalba a památníky. Všechny vzkazy od babičky, přáníčka, obrázky od syna, vše má své místo a vím, kde to najdu. A ta kniha plná přání od mého týmu, mých přátel, klientů… a navíc video k tomu… to bylo fakt nejvíc! Tohle upřímně oceňuji a mám ze všech dárků nejradši!
Online překvapení. Ostatně, kdo takové narozky měl? Já ano! A fakt mě dostali… v pyžamu, bez make-upu, na skok vyřídit něco na poradu a oni tam komplet! No nakonec mi to nedalo a přeci jenom jsem na skok ve čtvrtek přijela pozdravit, poděkovat a fresh džusem si připít na zdraví.
Jednu malou výhodu ten můj stav měl, resp. pořád přetrvává. Byť všechny dorty vypadaly krásně, ochutnala jsem kousek a pokračovala jsem ve spánku. Vůbec mě totiž nehoní chutě a zatím si vystačím s lehkou stravou a hlavně vitamíny.
Pusu jsem naštěstí stihla s dědou osobně! Protože ten svých 90 oslavit stihl se vším všudy a viděli jsme se ještě před mým pobytem v nemocnici.
No a jinak prostě ležím doma, odpočívám, přemýšlím u krbu a je mi krásně. Buď jsem blázen anebo prostě umím přijímat vše, co život přináší jako krásné lekce! Takže díky i za tuto lekci a vás všechny, že vás mám!
I když tu bonbošku bych si možná zasloužila, hmmm? 🙂
🍀
Evo, přeji brzké uzdravení a hodně elánu do další práce.!
Milá Naďo, moc děkuji! Je to každý den lepší a lepší, tak brzy budu úplně fit! 🙂
💜💜💜
Ty jsi naše srdce! 🙂