Když jsem byla malá holka, bylo normální, že si děti mezi sebou navzájem závidí. Závidí si lepší hračky, hezčí oblečení, to, že se Terezka líp učí a já jsem zrovna dostala trojku z matiky…
Jak rosteme, rodiče nás formují a usměrňují a závist se stává menší a tak nějak snesitelnější. Dáváte si větší cíle a víc se snažíte. Anebo taky ne.
V pubertě se závist často stává mindrákem, hlavně u nás, u holek. Máme pleť samý pupínek, rozšiřují se nám boky a celkově vypadáme úplně jinak, než ty holky z plakátů a titulních stránek módních časopisů. Ach jo!
Nikdy nevíme, co nám život přinese
Je to ale úplně normální! Každý čas od času, i když je třeba už úplně dospělý (anebo si to myslí), zatouží po tom, co má ten druhý a on ne. Ať už je to lepší práce, hezčí postava či partner, krásné auto…a kde na to všechno vlastně ta Tereza vzala?
No, a nejhorší je, když sledujete tu holku, která už je dospělá. Vždycky byla tak nějak normální a v pohodě. Ale najednou je někdo úplně jiný! Skvěle vypadá. Podniká a dělá přesně to, co jste vždycky chtěla dělat VY! Její statusy na facebooku jsou jeden krásný a idylický románový příběh. Pořád sluníčková, láskyplná, éterická bytost.
Přepadají vás pocity a myšlenky, které byste vlastně ani cítit neměla. Ale cítíte je. Proč? Štve vás to. S každým jejím novým facebookovým statusem je vám hůř a raději se jdete projít.
A najednou vám to dojde!
Dojde vám, že tento člověk vám byl seslán. Měli jste ho potkat právě proto, abyste si uvědomili, co je v životě vlastně důležité. Kam se dál chcete posunout a co chcete dělat.
Najednou zjistíte, že to vlastně není váš nepřítel a už na něj přestáváte být i naštvaní.
Požehnejte tomuto člověku, za to, co dělá! Třeba dělá to, co byste chtěli dělat i vy. Požehnejte jeho krokům a činům. Pošlete k němu pozitivní energii. Protože i Vy byste si přáli, kdyby se někdo s požehnáním podíval i na vaše činy.
Nikdy nezapomeňte, jak silná je lidská myšlenka! Proměňte vaši závist v požehnání a uvidíte, že i váš život se potom naplní světlem, láskou a hojností 🙂
