K tomuto článku mě inspiroval můj workshop o vizích a snech na nadcházející rok. A vlastně je to má odpověď na otázku, která dlouho provázela i mě. Ta otázka zní „Mám žít v přítomnosti nebo snít o mé lepší budoucnosti?“. Když přemýšlím o cíli v budoucnu, už nejsem tady a teď. A když jsem plně tady a teď zase nevysílám to, co bych do svého života chtěla, nemám směr. A když nemám směr, kam mám jít? V tomhle kruhu otázek jsem se nějakou dobu plácala a zkoušela jedno, pak druhé.
Dnes mám své vysvětlení. Levá hemisféra je spojená s realitou, logikou, analýzou, strukturou, plánováním času, je senzorická, tj. na co si můžu sáhnout, co vidím. Tedy naše mužská stránka. Proti tomu v pravé hemisféře je uložena empatie, soucit, emoce, plynutí, umění, kreslení, obrazy, zpívání, tanec, fantazie. To znamená naše ženská stránka. V ní vytváříme naše vize a sny.
Společností a výchovou je upřednostňovaná levá hemisféra před pravou. Levá hemisféra je naše jistota. Více ji používáme a tedy více důvěřujeme. Opíráme se o ni. Vycházíme z dosavadních vlastní zkušenosti nebo zkušenosti lidí v našem okolí nebo médiích. Používáme logiku a analýzu pro budoucí prognózu a předpověď. Na tom není podle mě nic špatného. Ale co když existuje ještě větší potenciál? Co když já to můžu mít jinak, než to má sto jiných lidí?
Pravou hemisféru nejsme tolik naučení zapojovat. Připravujeme se tak o polovinu potenciálu, kterým disponujeme. Jsme obojí muž i žena, pravá i levá. Tedy z mého úhlu pohledu to není o tom jen si lítat na obláčku a jen snít a vizualizovat si, ale o tom, umět obě své stránky používat a využívat. Tedy dovolit si se zasnít a odpoutat se od současné reality, lítat a hrát si s obrazy, nehodnotit je, jen cítit a být velkorysá. A pak se z výletu vrátit zpět do současnosti a zamyslet se, co pro svůj sen můžu udělat tady a teď. Co z toho, co už znám, by mi k němu mohlo pomoct? Jaké kroky potřebuji dělat, abych dosáhl svého snu? Kdy je udělám?
Tedy ideál je rovnováha a vyvažování obou polarit. Je tedy důležité i sem přinést vědomí a vyhodnocovat, jestli nejsem jen v jedné či druhé hemisféře, zda používám oboje rovnoměrně a naplno. Vize nám pomáhají udržet se na naší cestě. Plná přítomnost umožňuje plně užívat a prožívat naši cestu a realizovat ji.
Lze jistě existovat a spokojeně žít i bez vize a snění. Na druhou stranu já osobně chci využít potenciál, který mi můj život, mé tělo, má celá bytost umožňuje. Proto nám byl dán nebo ne?
