Letos málo prší. Jsou nízké hladiny toků v řekách, přehradách.
A když konečně zaprší. Ani bouřka nám nevadí a promáčené šaty?
V dřívějších dobách lidé věřili, že blesk a hrom jsou zbraněmi bohů a vyjadřují jejich hněv. Dnes již víme, že bouřka je přírodním jevem. V mnoha případech se vyskytuje bouřka z tepla. Vznikají v létě, když je velmi teplo a zároveň velká vzdušná vlhkost. Ne nadarmo před letní bouřkou často říkáme, že je dusno. Naše pokožka se pokryje potem, protože vzduch již není schopen přijmout žádnou vlhkost.
V bouřkovém oblaku stoupá a klesá vzduch velkou rychlostí. Vodní kapičky a ledové krystalky jsou tím mocně vířeny z místa na místo, a tak dochází k vytváření elektrického náboje. Horní strana oblaku, kde se tvoří ledové krystalky, bude vždy silněji nabita pozitivním nábojem a spodní strana, kde je více vodních kapiček, negativním. Když je nábojový rozdíl dostatečně velký, dojde k výboji napětí – začne se blýskat.
Blesk si často razí nejkratší cestu k zemi. Přitom však obchází největší odpory ve vzduchu. Proto nemá podobu rovné, ale klikaté čáry. Blesk ohřívá okolní vzduch až na teplotu 30 000 stupňů Celsia. Vlivem takového horka dochází k mimořádně rychlému rozpínání vzduchu. Když je blesk rychlejší než zvuk – říkáme, že prorazí zvukovou stěnu – dojde k hlasitému třesku: hřmí. Blesk a hrom nastanou vždy ve stejnou dobu. Blesk vidíme dříve jen proto, že se světlo šíří vyšší rychlostí než zvuk.
Běžte se raději schovat. A jedete-li zrovna na kole, tak doporučuji schovat se pod nejvyšší strom a vyčkávat…až přestane pršet. Ale podle učebnic to není doporučeno!!!
