Konečně si pro sebe urvu kousek času, odkládám asi padesátou krabici od bananů a usedám k počítači. Než se odstěhujeme z Prahy, chci mít prostě v ruce kartičky, nové kartičky!!!
Po citátech pokoukávám průběžně, co mě zaujaly, jsou zvýrazněné, obrázky už taky předpřipravuju ve složce “obrázky k použití”, teď už to jen pospojovat, jak mi to intuitivně sedí. Musí jich být dvacet, tolik se vejde na arch papíru a nemá cenu tam nechávat volné místo, když už za něj platím, že. No, povedlo se, když děti spaly, já pár nocí nespala a hurá, hurá, hurá, posílám do tisku. Předtím si je samozřejme prohlédnu a přečtu, znám se.
Kartičky dorazily v půlce listopadu, prohlédla jsem, osahala, ovoněla, vyfotila a zase schovala. Není čas…
Kartičky se přestěhovali za devatero hor a já a moji synové s nimi. K tatínkovi č. 2. Inu, uvidíme, co na nás čeká v novém bydlení. Jedno je jisté: ve sklepě čekají krabice od banánů. A je jich hodně.
V jedné z těch krabic jsou… no ano, mé kartičky! Staré i ty nové! Ovládnu se a nejdřív vybalím pár hrnečků, ponožek, kartáček a tak… jakmile už jsme schopni fungovat, skáču ke krabici – aspoň polovinu jsem jich popsala, co v nich je.. a lovím kartičky. Při chvílích oddechu je fotím na mobil, upravuji taktéž v mobilu a v noci, když všichni spí, já zase straším u počítače a nahrávám fotky na svoje stránky.
Dávám do světa echo! Nové kartičky jsou na světě! Kdo se che potěšit! Kdo shání prima dárky na Vánoce!
A nějaké ty objednávky skutečně přicházejí a pak… pak jedna zpráva…
Píše mi paní Lucinka, kartičky už má a sem tam si píšeme, co je nového:
…
Jinak jen pro upozornění, v jedné karticce máte chybičku. Aspoň to co jsem si cetla na stránkách. Přikládám ji v příloze.
…
Brejlím..nebo čočkuju, teď už nevím, na lkartičku na monitoru. Čtu si ji znova a znova a znova a znova a říkám si, no musím paní Lucince asi napsat, jak to je s těmi čárkami v české větě.. vždyt jsou správně a nic jiného tam prostě není!
Nebo se raději zeptám, co má konkrétně na mysli?
A PAK JSEM TO UVIDĚLA!
Chybu na kartičce o chybách!! :))))))
Sice je to sylové a dá se to pochopit jako záměr, ale všem, co už sadu objednali, se omlouvám a nabízím náhradní řešení… dovídám se, že spousta lidí si myslela, že to byl úmysl, ale nebyl…
SPousta lidí ji chce i přesto, jaká je. Mají ji mít, proč by ne.
A já…. vím, že svým očím nemůžu důvěřovat. Vím, že mozek vidí, co si myslí, že má vidět. A taky vím, že ten, kdo to “vymyslel”, je prostě vtipálek.
Pane Bože, že 🙂
