Hypnóza odpradávna vyvolávala mezi laickou veřejností nástin tajemna, barvité představy, co všechno se může stát. Opravdu, málokterý terapeutický přístup vyvolává tolik nadšenců a zároveň odmítačů. Z toho vycházejí i různé postoje k hypnotizérovi – někdo se naprosto spolehne na jeho zázrak … až po nedůvěru s poznámkami o duševním zdraví samotného odborníka.
Historie hypnózy je stará jako historie magie a medicíny. Její vědeckost začala v druhé polovině 18. století s Franzem Mesmerem, německým lékařem, který používal hypnózu při léčení svých pacientů ve Vídni a v Paříži. Nicméně došlo k mylnému závěru, že hypnóza je zvířecí magnetismus, jehož síla proudí z hypnoterapeuta do pacienta. Tím byla hypnóza částečně utlumena a velké uplatnění v terapii nenašla. Až s příchodem Miltona H. Ericksona, který žil od roku 1901 do roku 1980 a je nazýván otcem hypnoterapie a psychoterapie, si znovu našla místo v léčbě u pacientů a klientů. Erickson ovlivnil řadu terapeutických metod jako například Rodinnou terapii.
Kdy vyhledává klient pomoc hypnoterapeuta?
Klient většinou přichází k hypnoterapeutovi poté, co vyzkoušel dostupný lékárenský sortiment a odchodil si řadu lékařů. Mohou ho trápit neurotické potíže jako je tréma, neurotická deprese, fobie, bolest např. v onkologii …
Co tedy vlastně tajemná hypnóza je?
Hypnóza je léčebně změněný stav vědomí, který je charakteristický především zvýšenou vnímavostí zhypnotizované osoby.
Při hypnóze se člověk soustředí na to, co mu hypnotizér říká a přitom se odpojí od všech vnějších podnětů, svých proudících myšlenek. Velmi oslabené přitom bývá kritické myšlení, což umožňuje přijímat podmanivé myšlení neboli sugesce. Např. „ Je Vám dobře …” v běžném v bdělém stavu by tato informace vyvolala spíše polemiku nebo tázající výraz, ale v hypnóze navozuje stav spokojenosti a oddání se, kdy člověk nemusí nic řešit, nic dělat, na nic myslet.
Hypnóza není jen jedno sezení s terapeutem. Celá činnost se postupně vyvíjí … u vysoce vnímavé osoby lze pracovat s jevy návratů do vzpomínek, vybavení si určitého období a je možné zpracovat tímto způsobem minulá traumata, která negativně ovlivňují současné fungování dotyčného člověka.
Hypnóza u osoby s malou vnímavostí se podobá spíše relaxaci. Pokud jde o šanci o terapeutický úspěch, je neodmyslitelná důvěra v daný nastavený postup, a proto jsou zarytí skeptici ze hry vyřazeni. Hypnoterapeut musí být pro klienta důvěryhodný a také samotný klient rozhoduje o zdaru celé léčby svou motivací k docílení zdárného výsledku.
Kontraindikace neboli okolnosti, kdy stav klienta vylučuje některé léčebné postupy, musí vždy vyhodnotit odborník. Nečastější překážkou jsou psychiatrická a neurologická onemocnění.
Kolují různé mýty o hypnóze, nejčastěji obava, že hypnotizér má nad člověkem v hypnóze absolutní moc a může ho donutit dělat prakticky cokoliv – vliv kinematografie, vraždící monstra s robotickým chováním … Ve skutečnosti to tak jednoduché ale není. S výjimkou některých extrémně vnímavých osob nemůže dojít v souvislosti s hypnózou ke skutkům, které by dělat nechtěl.
Další velmi živý mýtus je, že si nebude klient nic pamatovat. Opět, jen u silně vnímavých jedinců může být nařízená amnézie, jinak jsou vzpomínky na celou hypnózu klientovi přístupné. Jestliže by hypnotizér po dobu vykonávání hypnózy omdlel, nemusíme se bát … hypnóza se promění ve spánek a dotyčný se pak normálně probudí.
Hypnóza coby léčebný postup má určitě svoje pevné ukotvení v terapiích. Není to nic zázračného, šarlatánsky účinného, ale je to bezesporu zajímavý léčebný postup, který za pozitivních podmínek má moc ovlivnit velkou škálu duševních problémů.
Avšak hypnózu by měl nejlépe provádět lékař nebo psycholog, který prošel příslušným postgraduálním edukačním procesem.
Dnešní legislativa povoluje provádět hypnózu sociálním pracovníkům, pedagogům, teologům po úspěšném ukončení výcviku v hypnoterapii. Mají pak otevřený přístup ke členství v profesních organizacích EAHP nebo v České asociaci pro psychoterapii.
Na internetu, ve Vašem okolí, se bohužel dají najít osoby, které poskytují tyto služby zcela neoprávněně bez odborného vzdělání při tzv. přímé platbě a mohou tak provádět terapie, neboť nemají žádnou soudnost.
Obrana existuje pouze ve vyžádání a předložení příslušného dokladu o dosaženém a ukončeném vzdělání v oblasti psychoterapie a hypnoterapie.
Je na místě velká opatrnost, protože nesprávně vedená hypnóza může klienta výrazně poškodit.
Využívání hypnoterapeutických postupů pro léčebné účely je činnost poměrně přísně regulovaná … dodala bych … snad a naštěstí! Ale ….
… tento příspěvek je také věnován jedné slečně, která provádí hypnoterapii za přímou platbu … děvět let … bez vzdělání a oprávnění. Jen doufejme, že její klienti nejsou poškozeni… Je to možné? Bohužel je …
