Je to tady! Tak dlouho jsem otálela a říkala jsi: jo, ne, jo, ne, jo, ne?! Vždyť mám spíše věk na mateřskou, než na práci a rozjíždění něčeho nového, ale je to mých 20 let. Je v tom celá moje cesta za sny, do nitra, hledání smyslu života, životního poslání. Sledovala jsem, co mi energii bere, co mi ji dává, proč jsem tady doopravdy? Co je to štěstí a úspěch? A na co jsem přišla? Že štěstí je “jen” stav mysli a úspěch je v každém věku něco jiného.
Mnoho let jsem byla jen v knížkách, na seminářích a v certifikacích. Dotáhla jsem to tak daleko, že už jsem ani s kámoškama nechodila ven. A pak jsem vyhořela… No byly tam ještě další faktory jako třeba jeden z nejdrsnějších vojenských výcviků na světě, další vysoké nároky na samu sebe místo polevení atd. Nic se prostě nemá přehánět. Všeho s mírou. To mě tato cesta také naučila.
Mám takové tajné přání, co bych si přála a jak by to mělo pomáhat, ale už si do věcí žádný záměr nedávám. Žádná očekávání, nejsem blázen! Ta poslední mě málem zabila.
Jsem tu pro všechny, kdo na sobě chcete pracovat. Když jsem řekla, jednoznačné NE! Hollywoodu, kde jsem byla. A svých poctivě vydřených 16 mezinárodních hereckých kreditů jsem zahodila a řekla jsem si, že se vrátím do Čech a pokusím se tady věci měnit. Ne nadávat, ale konstruktivně měnit svojí prací, vzděláním, zkušenostmi, znalostmi, vědomostmi.
Tak je ten čas 😉 .
Vaše Veronika
