Román Nohama napřed známého českého karikaturisty Borise Pralovszkého je plný humorných scének jedné české rodiny, která provozuje pohřební ústav.
Rodinu Horáčkovou můžeme pokládat za velmi živelnou. Otec Jiří je podnikavý workoholik, který miluje sepisování smutečních řečí, nad nimiž se dokáže dojmout a rozplakat i on sám, jeho tělnatá žena Alžběta se zase ráda napije v jakoukoliv denní či noční dobu, a o dětech, které jsou v ústavu zaměstnány jako pomocná síla, raději ani nemluvit. Syn Jiří by nejraději neustále „tunil“ svoje fáro a dcera Františka, jež moc rozumu nepobrala, je věčně mimo mísu.
Rodina přitahuje komické situace jako magnet a každou katastrofu se jim jako zázrakem podaří obrátit ve svůj prospěch. V pohřebním ústavu se běžně pečou buchty v kremační peci, stává se, že je popel mrtvého nedopatřením rozfoukán větrákem, a tak je místo popela mrtvého do urny nasypán popel z cigaret atd. Z ničeho si nedělají hlavu, proč taky, přeci stejně všichni jednou skončíme na hřbitově, ne?
Klíčovou katastrofou, kterou všechny nesnáze započnou, představuje pohřeb cikánského barona, při němž dojde v ústavu ke zničujícímu požáru. Aby rodina zachránila své podnikání, pouští se do velmi nebezpečných akcí, které hraničí se zákonem. Aby si zajistila pravidelný přísun „materiálu“ nutného k podnikání a zaplacení všech vzniklých dluhů, je schopna udělat opravdu cokoliv! Neštítí se dokonce systematicky zabíjet místní stařenky a stařečky!
V knize Nohama napřed je povedeným způsobem zakomponovaný životní styl dnešní mládeže, která žije sociálními sítěmi a moderními technologiemi. Není opomíjeno ani téma gayů a lesbiček, či vegetariánů a veganů. Autor knihu doplnil o groteskní karikatury vztahující se k ději.
Vlastní pocit z četby: Černým humorem je protkaná každá stránka knihy, nepřestala jsem se smát. Při čtení člověk zapomene na vlastní strasti a jen se baví. Přečíst doporučuji těm, co chtějí na chvilku vypnout mozek, nemyslet na nic nepříjemného a zasmát se nad neskutečnými situacemi jedné praštěné rodinky.
