Na mou úplně první lekci zumby asi nikdy nezapomenu a ještě teď se musím smát sama sobě. Jsem sice zvyklá, že se mi v životě dějí věci, u kterých si říkám, proč se tohle muselo stát zrovna mně? Právě tato situace byla tak trochu jedna z těch kurióznějších, že si možná zaslouží i samostatný článek.
Vždy jsem byla perfekcionistka, ale jen v určitých oblastech, které jsem opravdu sama chtěla. Na druhou stranu jsem dokázala mít ve věcech takových neskutečný zmatek, neuměla jsem si zorganizovat čas a tak nějak jsem se ve všem naprosto ztrácela. Příprava na první lekci zumby ve mně vzbudila ohromný zájem a ani nevím jak, ale začal se ve mně probouzet jemný náznak disciplíny a zodpovědnosti, pro mě do té doby neznámý pocit. Přestože jsem tančila od malička, vyzkoušela mnoho tanečních stylů, působila v tanečních skupinách a absolvovala mnoho vystoupení, tohle bylo jiné. Jiné v tom, že jsem u toho musela verbálně komunikovat s mými potenciálními klientkami. Já, která měla problém cokoliv prezentovat ve škole před pár lidmi. Já, které se rozklepaly kolena pokaždé, když měla delší projev před „davem“. Ale byla to pro mě velká výzva a ty já mám zase ráda. Skočit do něčeho po hlavě a vyzkoušet, jestli to funguje. Tenhle skok se ukázal nakonec tím správným.
Tentokrát jsem měla vše dopodrobna naplánované, snad i s úsměvem a zamáváním ruky, když vstoupím do tělocvičny. Hudbu jsem vybírala kolikrát až do noci. Choreografie jsem trénovala celé 3 měsíce, aby to bylo prostě dokonalé. Pořád jsem chtěla něco zlepšovat a proto se první lekce zumby uskutečnila až v lednu 2012, přestože jsem si akčně certifikát udělala v říjnu 2011.
Neskutečně nervózní jsem se v neděli s časovým předstihem vydala na mou první lekci. Snad milionkrát jsem zkontrolovala, zda mám všechno. Nastoupila jsem do výtahu s mým nadupaným přehrávačem, který si dodnes nosím ve speciální golfové tašce. V hlavě jsem si dokola přehrávala choreografie a možná proto jsem si nevšimla, že se jeden malý nenápadný popruh tašky zasekl ve dveřích výtahu. A já jsem se tam prostě zasekla ještě s mou o 12 let mladší sestrou Eliškou, která okamžitě propukla v neskutečný pláč. Vzhledem k tomu, že naprosto nesnáším uzavřené prostory, druhý popruh se mi dokonale omotal kolem ramen a krku a za hodinu měla začít má lekce, chtěla jsem se s pláčem také přidat. Aby toho nebylo málo, tak to bylo v neděli, kdy jsou všichni úplně nadšení, že vás mohou přijet vysvobodit z výtahu. Ještě ke všemu v těchto prostorech nesmyslně nemáte signál, takže se prostě nedovoláte. Jediné, co vám tedy zbývá je dokola zvonit na zvonek ve výtahu, až vám někdo přijde pomoct, což překvapivě nikdo nepřijde, takže to po chvíli přestanete zkoušet. Nebo druhou možností je, že se dovoláte na dispečink, na kterém vám odpoví ale asi až po 45 minutách zoufalého vyzvánění.
Neúprosně se blížil čas mé vysněné lekce. Snažila jsem se uklidnit všemi pozitivními afirmace, které jsem doposud znala, abych znovu dokázala v „klidu“ přemýšlet, jak na dálku odučím svou lekci zumby. Nějaký zázrakem, absolutně mimo signál, jsem se dovolala mojí mamce. Byla sice mimo Prahu, ale naštěstí znala kolegyni, která se na mou zumbu chystala a vše spolehlivě vyřídila. Výborná marketingová a fungující reklama, když se tato zpráva opravdu dostala k těm správným lidem a lekce byla zrušena s odůvodněním: „Lektorka je zaseknutá ve výtahu, nikdo ji zatím nepřijel vysvobodit, ale na další lekci zumby se na vás moc těší.“ Paradoxně na další lekci přišlo poměrně dost lidí, možná se přišli přesvědčit, jestli už umím jezdit tím výtahem. Asi stále neumím, protože od té doby raději chodím po schodech. Je to jistější a alespoň jsem stále v tréninku.
Až teď s odstupem času vidím, že to byl možná pouze můj strach, který se mi snažil zabránit v tom, abych uskutečnila své plány a já si tak trochu celou situaci podvědomě přivolala. Nikdy prostě nemůžete být 100 % připraveni na všechno, co se může stát. Proto, jestli někdy pochybujete, zda můžete přijít na zumbu, když jste nikdy před tím netančili? Nebo máte pocit, že na to nemáte nejnovější módní oblečení? Nebo se snad bojíte, že se vám ostatní budou smát? Upřímně vám říkám, že tohle jsou na mé lekci naprosto zbytečné pochybnosti. Zumba je především taneční pohodová party, kde si skvěle zatančíte, uvolníte, načerpáte novou energii a do těla se vám vyplaví endorfiny. Takže vám mohu zaručit, že budete odcházet šťastné a spokojené. A za ten pocit, to přeci stojí, ne?
Přihlaste se k odběru novinek a získejte vaši první lekci zumby ZDARMA.http://tancizivotem.cz/
