Proč padáme? Abychom se naučili lézt, vylízat. A nebo také někam nelézt…Jinak si můžem vylízat!!!!!
Potom budete na spondylochirurgii pravidelně slýchat “Na shledanou” a soupeřit v jednom ze dvou týmů – límcaři versus berlaři! Já hraju za nákrčníkaře, ale radši bych zběhla…
„Nikdy nedosáhneš velkého úspěchu, neriskuješ-li pád.“
Jo, je to daň za adrenalin. Životní učitel, nebo spíš po-učitel. Člověk nestihne někdy vyndat křídla. Ale hlavní je, že z tohoto stavu “rekonstrukce” cesta vede. Vždycky. Je to pomalý, je to voser, ale dokud se člověk může utřít sám, tak jde o hovno. Někdo říká, že je lepší zůstávat při zemi. Někdy ano, ale byla by škoda si hrát na šneky a nikdy nevylézt z ulity, jen se plazit. Pak se také může stát, že nás někdo zašlápne, a pak je fuk, že jsme se drželi při zemi..
Ikarus forever, jen si vemte padák. A ještě taky záložní…
*heart**heart*
zrzka-drzka.com
