Před několika měsíci jsem založila svou vlastní cestovní agenturu. Nebylo to lehké a pořád ještě nejsem v cíli. Proč jsem opustila dobře placené místo se skvělými bonusy v cestovce? Třeba svým povídáním motivuji i další, ať už pracují v jakémkoliv oboru a jejich sen je podnikat…
Určitě jsme to zažily každá – nepříjemný šéf, nemotivující prostředí a celková rezignace na svou práci. Už ani peněžní bonusy mě nemotivovaly k dobrým výsledkům. O nadřízeném snad ani psát nebudu, to bylo jedno velké fiasko od začátku.
A najednou se zrodila ta myšlenka. Proč bych vlastně nemohla podnikat sama? Zkušeností jsem za dva roky nasbírala spousty a objela kus světa. Po několika dalších impulsech jsem opravdu podala výpověď a začala si chystat vše potřebné. Od října loňského roku tedy bojuji. A rozhodně to není lehké – konkurence je obrovská, reklama drahá a každý klient se získává velmi těžko. Někteří si ale už všímají, že nabízím něco jiného než ostatní cestovky – osobní přístup. Klidně si s nimi budu půl hodiny povídat o jednom konkrétním hotelu v Dubaji. Protože jsem ho navštívila a vím jestli se konkrétnímu klientovi bude nebo nebude líbit.
Co jsou největší výhody mé práce?
1) Volnost. Časová a prostorová. Mohu pracovat o půlnoci z Chorvatska i z druhého konce světa. Samozřejmě se s tím pojí i nevýhoda – dovolenou nemám vlastně nikdy.
2) Mateřská. Děti zatím nemám, ale být doma nebo flexibilní se určitě jednou bude s mimčem hodit. A nebudu odkázána na mateřský příspěvek, budu moct pracovat dál i z domova.
3) Žádný nepříjemný šéf. Ani jsem nevěřila jak moc si oddychnu. Veškerý můj pracovní stres vyzařoval právě z této osoby. Neříkám že nejsem ve stresu, jsem a asi mnohem víc, než když jsem měla svoje teplé místečko v zavedené firmě. Veškerý můj nynější stres je ale Můj vlastní, dává mi obrovskou sílu a motivaci jit dál a nevzdávat to.
