Každý svého štěstí strůjcem. O tom, že se náš život ubírá směrem, který si vybíráme, jsem slýchala často. Čítala jsem o tom v knihách i na internetu a říkávala jsem si, že bych to taky chtěla umět. Byla jsem napůl skeptická, napůl jsem tomu věřila.
Ptala jsem se sama sebe, jak to vlastně funguje. A je vůbec možné, aby si člověk tvořil život na míru? Vždyť nás ovlivňuje tolik věcí, tak to přeci není možné. Jenže… Pak jsem si prošla obrovskou životní proměnou a pochopila jsem víc, než jsem si myslela, že bych pochopit mohla.
Můj život byl ještě realativně nedávno v troskách a i přes veškerou bolest, kterou jsem prožívala, se teď ubírá směrem, který jsem si vždy přála a tedy i vybrala.
Proč se nám dějí zlé věci?
V nejtěžších chvílích jsem se ptala, proč se mi to děje. Dnes vím, že proto, že jsem si to sama, ač nevědomě, vybrala. Dělala jsem (a nebo jsem naopak nedělala potřebná) rozhodnutí, která mě touto cestou vedla a dostala jsem se tak až na pomyslné dno.
Říkala jsem si také, proč já?! Vždyť jsem se k druhým vždycky snažila chovat nejlíp, jak jsem uměla. Potíž byla v tom, že k druhým možná. Ale k sobě?
Je důležité, jak o sobě smýšlíme
Se sebou jsem zacházela, jako bych neměla žádnou hodnotu. Zkrátka jsem si usmyslela, že nejsem důležitá a pak jsem k sobě přitahovala osoby a události, které mě v mém přesvědčení úspěšně utvrzovaly.
A ještě důležitější je, jakou cestu si pro sebe vybereme
A moje rozhodnutí bylo i to, jak se se svou situací vyrovnám. Mohla jsem zůstat zahořklá, zhroucená, zraněná a do konce života hrát roli ublížené chudinky. Jenže já si tuhle roli nevybrala.
Vždycky máme na výběr
Odmítla jsem se proměnit v oběť, protože nejsem ničí oběť. Jsem svébytný člověk, který má na výběr, jak se svým životem naloží. A tak jsem se nehodlala s rolí chudinky smířit a vzdát se tak šťastného života.
Důležité bylo nejdřív se zbavit křivd a břemen, která mě zbytečně zatěžovala. Ačkoliv už nikdy nezapomenu na to, že lidem, kteří mi jednou ublížili, není radno důvěřovat, dokázala jsem jim definitivně odpustit, dnes už k nim necítím žádnou zášť a dokonce jim přeju, ať jsou šťastní.
Rozhodnutí, které mi změnilo život
Jakmile jsem k tomuto rozhodnutí došla, všechno se změnilo k lepšímu. Už umím to, o čem jsem jen čítala. Žiju všechno, co jsem si kdy vysnila.
Pochopila jsem, že vše začíná na úrovní přání a pozitivních myšlenek a mám plnou hlavu snů, představ, plánů a přání a věřím, že když si budu dál vizualizovat to, co si nejvíc přeju a budu trpělivá, dřív, nebo později se mi to splní.
Důležité je žít vědomě
Když jsem ke svému uvědomění došla, myslela jsem, že mi exploduje hlava i srdce. Byla jsem plná pozitivních emocí, o které bych se nejraději hned podělila s celým světem. Brečela jsem štěstím, protože můj život, o kterém jsem snila, se konečně opravdu začal naplňovat.
Moje zkušenost je nesdělitelná, jen ten, kdo to zažil, asi ví, o čem mluvím. Ale chtěla bych podořit každého, kdo je tomu alespoň trochu otevřený a přístupný a dnes je možná na stejném začátku, jako jsem ještě nedávno byla já.
Dokázat to může úplně každý
Každý z nás odpovědi na své otázky bezpečně zná, je ale důležité se po odpovědích pídit, hledat ta nejlepší řešení a přát si.
Zkrátka jsme si zapomněli přát. Jenže teprve až ve chvíli, kdy si pro sebe něco opravdu upřímně přejeme, se nám to může splnit.
Jedno přání denně
Proto si každý den pro sebe něco přeju. I kdyby to byla jen maličkost. A přeju to dobré nejen sobě, ale i druhým. Každý z nás si zaslouží to nejlepší.
Přejme si všichni navzájem to nejlepší. Představujme si sami sebe v situacích, po kterých toužíme. Ptejeme se sami sebe, dívejme se do svého nitra, všímejme si svých pocitů, nechme se inspirovat přírodou, věřme si a hlavně, buďme sami se sebou!
