Potkala jsem svého ideálního muže: Vesmírné náhody a osudové setkání
Tentokrát pro Vás mám svůj vlastní příběh o tom, jak se mi za měsíc splnilo jedno obrovské přání, které trvá do teď. Jak jsem si našla partnera svých snů. 🙂
V roce 2009 jsem se rozešla pár měsíců před svatbou po sedmiletém vztahu. Dnes vím, že to prostě tak muselo být. Od té doby jsem se zaměřila hlavně na dokončení školy a práci. Pár vztahů bylo. Jeden mi tak zlomil moje srdce, že jsem další tři roky jen bezcílně chodila do práce. Práci jsem tehdy měla hroznou a frustrující a tohle všechno mě dostihlo v lednu 2014, kdy mi diagnostikovali deprese.
Bylo jasné, že v tomhle stavu na přítele naprosto není místo. Musela jsem se sebrat napřed sama. Pracovala jsem na tom víc jak rok, můj život se totálně obrátil! Vrátila se ke mně moje první nejlepší kamarádka, konečně jsem bydlela sama a začalo se mi dávat dohromady moje zdraví. A tak jsem se v létě v roce 2015 rozhodla, že už by nějaký ten vztah ke mně mohl přijít.
Od maminky jsem dostala krásný, ametystový talisman v podobě anděla a toho jsem nabila svým přáním a nosila ho stále u sebe. Na partnera jsem si udělala dlouhatánský seznam, jak by měl vypadat a jaký by měl být. Svoje přání jsem vysílala jak jen jsem si vzpomněla a jinak si užívala s kamarádkou a žila dál.
Za měsíc jsem u sebe doma pořádala drobnou sešlost svých přátel a jak jsme tak byli v náladě, tak jsem hrozně chtěla jít někam ven tancovat. Jim se nechtělo, ale moje nutkání jít, bylo prostě větší a tak jsem šla sama. Šla jsem do klubu, kam normálně nechodím. Byla jsem tam před tím jen dvakrát, ale prostě jsem tam šla (!!! Kdo zná již mou kapitolu o intuici, tak se asi už musí smát :-D).
Dala jsem si drink a šla tancovat, že se porozhlídnu a spravím si oko. Tak já říkám tomu, když se dívám na hezkého chlapa. 🙂 Odmítla jsem asi tři kluky, než jsem HO uviděla. Stál tam opřený a mluvil s kamarádem. Chvíli jsem ho pozorovala, ale pak se k němu přitočila jiná holka a objala ho. Tak si říkám: „Jasně, takový kluk někoho má. V pořádku, jdeme dál.“
No, nicméně touto větou rozumu to jen začalo. Říkám si, že se na něho půjdu podívat blíž a aspoň uvidím, jestli je stejně hezký i z blízka. Když jsem se přemístila, tak mi tak jeho „holka“ hrozně šlápla na nohu. Hned se mi začala omlouvat a bylo vidět, že má dost popito. Začaly jsme si spolu povídat. Říkala jsem si, alespoň poznám holku, která má takového kluka. Chvíli jsme si povídaly a ona pak říkala, že jsem konečně normální holka tady a že jsem super a že bychom spolu mohly jít na bar si dát drink. Když kula tyto svoje plány, tak se za ni postavil ten hrozně hezký kluk a pořád na mě zíral. Ani jsem se na něho nepodívala, věnovala jsem se jí.
Až když mluvila fakt dlouho, tak jsem se na něho jednou podívala. Ona se otočila, usmála se na něho, řekla, že jdeme na bar, jestli nechce jít taky a on šel. Tak jsme stáli u baru a ona se ke mně otočila a říká: „Ten je, co?“ V tu chvíli mi došlo, že se seznámili tam a že to není jeho holka! Pak ona i on začali lovit různé drobné po kapsách, tak jsem jim řekla, že je na drink pozvu, ať to nehledají. Kluk se na mě podíval těma svýma očima a říká: „Tak holka mě na pití ještě nikdy nepozvala. To si musím poznačit do telefonu.“ To mě dost pobavilo. 🙂
Dali jsme si všichni nějaký drink a šli zpátky na parket. Ona se začala po cestě s někým bavit a představte si, už se nevrátila! Já zjistila, že ten hezký je Filip a má tam kamaráda Juru a ten tam má holku. Nakonec jsme si povídali několik hodin a spolu pak odešli. Dala jsem všemu volný průběh a nakonec jsme spolu s krasavcem strávili krásnou noc. Ráno jsem se probudila a na stole jsem u něho viděla stužku Maturant 2014. Tak si říkám, bože, ten je mladej, tomu ani nedám telefonní číslo.
Rozloučili jsme se, číslo jsem mu nedala a jela domů. Doma už seděla druhá kamarádka a říká mi, kde jsem do rána byla? Tak jí říkám: „Jsem potkala takovýho krásnýho kluka, tomu bys nevěřila, ale jen mladej!!! Si představ, Maturant 2014!“ V tu chvíli si kamarádka říká: „Nebyl to nějaký můj spolužák?“ (Ona je o devět let mladší jak já.) Já: „Vím jak se jmenuje, najdu ho na Facebooku.“ Podívám se na Facebook a nevěřím svým očím!!!! Vidím Filipa a pod tím, že máme jednoho společného přítele a tím byla právě ta kamarádka, co se mě teď ptala, kde jsem byla a který její spolužák to tak asi mohl být! 🙂 Hrozně jsme se smály, protože tohle je šílená náhoda! A ona: „Jéje, Fifina!!!“ Tak to nakonec nebyl její spolužák, ale kamarád kluka, se kterým ona kdysi chodila.
Kamarádka s ním nedávno mluvila, že se dlouho neviděli a mohli by spolu někam jít, tak mu rovnou napsala, že jí svádí spolužačky a domluvili se spolu, že on se k nám staví. A on doopravdy za pár dní přišel. Dopadlo to tak, že jsme si povídali hlavně spolu, přidala jsem si ho na Facebooku do přátel a od té doby jsme si psali. Domluvili se spolu, že půjdeme na party a šli jsme spolu na první rande. A od té doby jsme spolu. 🙂
A jak to vlastně bylo s tím vojákem? Já mám chlapy z obrněných složek hrozně ráda. Hlavně policisty a vojáky. A protože jsem v létě poznala jednoho fakt neuvěřitelného vojáka, tak jsem si do svého seznamu dopsala, že můj ideální muž je voják. Jenže jak jsme spolu s Filípkem začali randit, tak jsem zapomněla na celý seznam. Našla jsem ho asi až pak po půl roce a když jsem si ho přečetla, tak jsem zjistila, že na něj všechno sedí, kromě toho vojáka.
Ale Vesmír ve své neskutečné dokonalosti, mi brzy ukázal, že splnil můj seznam do puntíku. Za pár dní se šel Filda stříhat a protože si to od paní kadeřnice nenechal upravit, tak jeho husté vlasy stály přímo nahoru. Vypadal úplně přesně jako americký námořník, jak nosí ostříhané ty jejich ježky! 🙂 A voják byl na světě. 🙂
Jsme spolu do dnes a výborně nám to klape. Mám v něm hlavně dalšího nejlepšího přítele. Pořád si máme co říct. Pořád mluvíme. Nejsme stejní. Jsme v něčem rozdílní a přesto je to perfektní. Přivedl mě k on-line marketingu a k fotbalu. Já jeho zase k cestě za úspěchem, pozitivnímu myšlení a přání si. Stále mi radí a chce pro mě jen to nejlepší. A já pro něj taky. Chci být pořád s ním a chci, aby byl šťastný. Když ho něco trápí, tak jsem také smutná a naopak. Děkuji Ti Vesmíre, jak se Ti podařilo tohle všechno zařídit!!! Děkuji! 🙂
Vaše Lenka
Foto: Lenka Spurná (Krones)
