Nebojte nebudu psát o politice, ta je jak vítr, přiletí a odletí podle toho, kdo fouká.
Chci psát o práci, která změnila hodnoty v mém životě. Na stará kolena jsem přišla k zajímavé, ale velmi psychicky náročné práci, o které jsem si myslela, že mě nechá v klidu a nezanechá na mě žádné nežádoucí vlivy. Ale opak je pravdou. Při mé práci se setkám s lidmi, kteří mají různé problémy a různé osudy. někdo ho má lehčí a druhý těžký až přímo nesnesitelný. Snažíte se lidem pomoci, poradit, aby jejich úděl v domácím prostředí byl lépe snesitelný. Firma, které občas pomáhám půjčuje zdravotní pomůcky a snaží se dát našim babičkám, dědečkům, ale i maminkám a tatínkům smysl života v jeho poslední fázi. Třeba jejich klidný spánek podtrhne lůžkem, které je měkké a polohovatelné. Klienti mohou si v posteli číst, psát, luštit křížovky, ale třeba se i najíst a nemusí vstávat a s bolestí se doploužit ke stolu. Ale i pojízdné křeslo jim usnadní pohyb v bytě, natož invalidní vozík, který jim pomůže se znova vrátit aspoň na chvilku do života. Je spousta pomůcek, které usnadní život. A spousta osudů, o kterých bych mohla napsat knihu. Když se dostanete do tohoto prostředí, tak najednou zjistíte, že věci, po kterých se pachtí lidé, jsou zcela bepředmětné. Na co jsou peníze, když se lidé k sobě chovají jako hyeny, na co je mi majtek, když moji blízcí se nepostarají a raději mě najdou ošetřovatelku. Na co je mi slunce, které mi nemůže svítit do bytu, protože není nikdo, kdy mi rozhrne závěsy. Na co je kolem spousta spěchajících se lidí, když se žádný nezastaví a nepromluví se mnou. Ano, zde se mění ty hodnoty života. Třaba mi to nedá a nějaký příběh napíši. Zastavte se a pohlédněte kolem sebe. Pomozte někomu jenom třeba pro dobrý pocit.
