Z nošení oblečení nemáme radost, uspokojuje nás jenom nakupování, říká propagátorka udržitelné módy. “Chceš-li změnit svět, jdi domů a miluj svoji rodinu.”
Podle L’Express se mnozí lidé také rozhodují neoblékat se už v těchto chrámech konzumu a dávají přednost second handům nebo si šijí oblečení doma. Tato změna se hmatatelně projevuje na tržbách značek. Podle Francouzského institutu módy (IFM) se počet lidí, kteří nakupují z druhé ruky, ve Francii loni zdvojnásobil a dosáhl 31 procent.
Kdo je Veronika Blabla-Hubková?
…Je vystudovaná ekonomka a zašívá se u šicího stroje…
…Je samouk. Metodou pokus omyl si ještě při studiích osvojila základy krejčovského řemesla, a když si s vypětím všech sil,ušila svoje první triko a pochopila, kolik úsilí bylo třeba věnovat konstrukci střihu, koupi materiálu, komponentů a vůbec samotné tvorbě, nechápala, jak je možné, že se oblečení v řetězcích prodává tak lacino. Jako budoucí inženýrka švadlena si totiž dokázala nakrásně spočítat, že bude-li chtít svoji tvorbu prodávat, a ještě na tom něco vydělat, cenám v obchodě není schopná konkurovat. Jak je vůbec možné vyrobit a prodat triko za tři stovky?
A tak začala pátrat a objevila nový svět. Svět, který ji pohltil na příštích několik let – svět udržitelné módy, ve kterém zkoumala jaké negativní dopady na naše životní prostředí a společnost přináší současné fungování módního průmyslu a trend fast fashion. Působila v mezinárodní organizaci Fashion Revolution a snažila se toto téma v ČR popularizovat selským rozumem.
Po sedmi letech, které s udržitelnou módou strávila, se vyčerpala natolik, že se rozhodla svoje veřejné vystupování v této oblasti ukončit. Téma jsem však zhmotnila s nadhledem sobě vlastním do knížky Příběh skříně, která je mojí osobní vzpomínkou na tuhle krásnou dobu.
…Je vystudovaná ekonomka a zašívá se u šicího stroje…
…Je samouk. Metodou pokus omyl si ještě při studiích osvojila základy krejčovského řemesla, a když si s vypětím všech sil,ušila svoje první triko a pochopila, kolik úsilí bylo třeba věnovat konstrukci střihu, koupi materiálu, komponentů a vůbec samotné tvorbě, nechápala, jak je možné, že se oblečení v řetězcích prodává tak lacino. Jako budoucí inženýrka švadlena si totiž dokázala nakrásně spočítat, že bude-li chtít svoji tvorbu prodávat, a ještě na tom něco vydělat, cenám v obchodě není schopná konkurovat. Jak je vůbec možné vyrobit a prodat triko za tři stovky?
