Změňte musím na chci: Jak slova ovlivňují naše vnímání svobody
V našem dětství jsme, nejčastěji od svých autorit slýchávali slovíčka „musíš – nesmíš“ a tak není divu, že se nám hezky zavrtala do podvědomí a že je užíváme,
aniž bychom nad nimi nějak přemýšleli, aniž bychom si uvědomovali, jak moc nás tyto slova omezují. Když nám někdo řekne, že něco musíme, vyvolává v nás pocit, že nám bere svobodu rozhodnutí a do něčeho nás nutí. Je to direktivní a omezující slovíčko. Sice je to jen slovíčkaření, ale opravdu v tom cítíme jisté omezení. Zrovna tak, když něco musíme sami od sebe – to slovo užíváme – ruku na srdce – dost často….nedáváme si na výběr a tak to „něco“ konáme z tzv. „musu“. Když něco děláme z „musu“, tak už to děláme tak nějak násilně, nejde nám to od srdíčka a z pocitu chtění, nebaví nás ta činnost – nenaplňuje a pak si připadáme, že náš život se skládá jen z povinností a postrádáme všední radosti z nějakých činností běžného dne. Je velký rozdíl, když něco děláme, protože chceme, než proto, že musíme.
Musíme jít do práce, musíme nakoupit, musíme zaplatit složenky, musíme splatit dlužnou částku bance, dokonce musíme jít do posilovny, nebo na jógu nebo někam kam za normálních okolností chodíme rádi, ale naučili jsme se říkat, že něco musíme a tak furt něco musíme.
Zkuste změnit „musím za chci“ :o)
Například:
Musím do práce – chci jít do práce – chci, protože tam jsou fajn kolegové, je to moje obživa, naplňuje mě ta moje práce atd. – najít proč chci – je snadné a určitě se nějaké chci najde.
Musím zaplatit složenky – chci je zaplatit, protože, když je mám z čeho zaplatit, je to známka toho, že mám peníze a že si můžu dovolit něco splácet anebo za něco platit atd.
Musím jít vyzvednout dcerku do školky – chci ji vyzvednout, protože je mi po ní smutno a těším se na ni a ona na mě, protože ji miluji, protože by život bez ní prázdný, atd.
Musím se psem ven – chci s ním ven, protože si cením toho, že mi doma neudělal loužičku, protože se hezky projdeme a protože je s ním venku sranda.
Musím jít do posilovny – chci tam jít, protože mě ten pohyb dělá dobře, protože se mi zpevňují svaly, protože tam jdu ještě s kamarádkou, v jejíž přítomnosti je mi fajn a mám ji ráda.
Musím dodržovat zákon – chci ho dodržovat, protože se nechci dostat do kriminálu, protože nechci platit pokuty atd.
Musím…… – chci……..protože…… zkuste si to doplnit vy :o).
Tak se dá pracovat i s nesmím……… proč něco nesmím? Protože nechci. Proč to nechci? Protože …… a je spousta protože.
Možná se to někomu bude zdát jako berlička, ale když se nad tím zamyslíte, tak slovíčka nás hodně ovlivňují…..aniž bychom si to uvědomovali, tak nás iritují a zahánějí do kouta a kolikrát jsme pak ve stresu, který se umí prohloubit do depresí. Za berličku se dá považovat cokoliv… záleží na vás, jak tuto výměnu slov pojmete vy.
Pokud máte pocit, že žijete jen pro povinnosti, že se váš život skládá převážně z „musu“ je třeba trošku změnit myšlení a jako odrazový můstek může být výměna slovíček „musím za chci“.
Mohla bych v tomto tématu o slovíčkách pokračovat hlouběji, tak jako u každého jiného článku, ale snažím se psát tak nějak stručně a všeobecně, protože kdybych měla jít do hloubky, z každého článku by vznikla kniha a u některých témat by to bylo i několik dílů na sebe navazujících. V lepším případě by to byl článek tak dlouhý, že by ho málokdo z vás dočetl do konce. Dávám vám svými články prostor pro vaše úhly pohledu, prostor pro zamyšlení a vytvoření si vlastního názoru. Jsem si vědoma toho, že díky stručnosti se dají moje písmenka pochopit jinak, než jsou myšlena, ale to už je jen a jen na vašem cítění. Dá se číst mezi řádky a každý z vás má právo a možnost, podle svého úhlu pohledu si „meziřádky“ doplnit sám podle svého cítění.
Zdroj foto:Pixabay.com
