*heart* Motivace pro ženskou duši… je ve vášni něco chtít dělat.
Pro mužskou také, ale na příbězích, které jsou o hodně oprášených kolenech, můžete poznat do morku kostí i tu mužskou, snad tvrdohlavější, více založené na síle vůle.
Neexistuje větší motivace než touha splynout s tím, co chcete, co vás naplňuje, co vám dává sílu. Tohle by se mělo do kamene tesat. Toto je
Nevzdat to, ani když „na to nemáte“
Kniha Tajemství životní motivace si dává za úkol probrat se tímto životním motorem ze všech různých stran. Přidává různé životní příběhy, ve kterých si snáze představíte, že kolik lidí, tolik různých přístupů k životní motivaci a v podstatě cokoliv, co nás tou vášní naplní, je správně. S respektem si přečtete příběhy z historie, zabrousíme do životů sportovců i spisovatelů, ale já jsem se třeba příjemně pousmála nad příběhem Koroka a Václava Chaloupky. Náhoda tomu chtěla, že jsem zrovna měla doma půjčenou knížku Dávat koním křídla, která je celá o tomto koni i člověku, kteří mají jedno společné – i přes nepřízeň osudu dokázali vykřesat ze svého života to lepší. A to žít… a nevzdat to, ani když přišel pád. Nebo když někdo tvrdí, že na to nemáte.
A tohle je vlastně všem těm sdíleným příběhům v knize shodné. Ale jak se k tomu dostat? Existují různé metody, musíme si nejprve svůj život srovnat ve své hlavě. A tak možná pro mnohé bude nejužitečnější pojednání o tom, jak se dostat z „musím“ do „chci“. Cítíte už ten rozdíl? Co se vám chce víc? Muset… nebo chtít.
A pak se nebát ran, které vám život mezitím uštědří. Pravda, motivace ryze mužských sportů a tvrdé nátury mi přišla trochu těsná, ale je to dáno tím, že jsem žena. Muže pak ale příběh Mika Tysona může zaujmout tím, že se dotýká nejhlubších chlapeckých i mužských krizí a hledá z nich cestu ven. Velmi tvrdě.
Malé cvičení na to, co „CHCI“
Z knihy jsem si vzala onu informaci o tom, jestli chceme či musíme. A tak jsem si zkusila jeden den tuto knihu držet v hlavě a u všech denních činností jsem si sama pro sebe analyzovala, jestli právě tohle, co nyní dělám „musím“, nebo „chci“. A jestli ta musím nejde přehodit na chtění.
Samozřejmě někde to nešlo… zejména pak se stoupající denní únavou už jsem fakt nechtěla vůbec nic. Na druhou stranu mi právě v tento zrádný čas, kdy už máte vybité baterky, docházelo s nutkavou hlodavostí, co všechno bych chtěla. Co všechno mám v šuplíku, co všechno stojí někde zaprášené v koutě a já tak moc chci mít na to čas!!! Moc času!
Vznikl seznam…
No, to rozhodně nejsou informace k zahození, i proto, že na část z nich jsem opravdu zapomněla a mám podezření, že bez tohoto zkušebního dne, kdy tělo i duše toužila po „chci“, bych si asi jen tak nevzpomněla. Takže děkuji, milí autoři, díky vám vám zase seznam toho, co chci.
A CHCI SI NA TO NAJÍT PROSTOR.
Následně si také uvědomíte, že právě tato chtění mají v sobě potenciál úspěchu. Sami na sobě ucítíte, že vás intuice vede k těmto činnostem a pocitům správně.
A uvědomíte si také to, že mnohá „musím“ se mohou stát chtěním, když si to v sobě přeskládáte. Vaření, praní, mytí nádobí, kus nepříjemné práce, – i kdyby, v nejhorším, bylo motivací jen to, že to už chcete mít za sebou. Ale některé z těchto činnosti lze úspěšně přetransformovat na činnosti ryze meditační a uspokojující.
Tak si na to vzpomeňte, třeba až budete zase párovat špinavé ponožky před pračkou.
O autorech:
Marian Jelínek (1963) je absolventem Fakulty tělesné výchovy a sportu UK a má doktorát z psychologie. Působil jako osobní trenér Jaromíra Jágra a v roce 2005 byl asistentem trenéra hokejového týmu ČR, který vyhrál titul mistra světa. S týmem HC Sparta Praha získal v letech 2006–2007 dva extraligové tituly.
Jiří Kuchař (1960) je absolventem ČVUT Praha a od roku 1991 se věnuje publikační činnosti. Podílel se na projektu Esoterické Čechy, Morava a Slezsko a je autorem řady knih, které vyšly v nakladatelství Eminent. Pravidelně publikuje v měsíčníku Regenerace. Svoje životní zkušenosti shrnul v knize Léčitelé, jasnovidci a mágové.
Vydalo nakladatelství Eminent, 2019, www.eminent.cz
