Americký psycholog James W. Pennebaker už téměř dvacet let používá metodu, která po člověku nechce nic jiného, než aby položil pero na papír a psal. Dr. Pennebaker, který působí jako profesor na katedře psychologie University of Texas v Austinu, je v této oblasti průkopníkem a autorem několika knih, které se zabývají metodou tzv. expresivního psaní. Tato metoda má své vědecky podložené výzkumy, prokazující, že expresivní psaní je cesta k uzdravení.
Expresivní psaní
Krátkodobě zaměřené psaní má příznivý vliv na lidi, kteří zažili nějakou traumatickou událost. Ukázalo se, že není nutné, aby lidé své tajemství nebo problémy museli sdělovat druhým osobám. Expresivní psaní, ať už probíhá v deníku, notebooku nebo na kusu papíru, má příznivé účinky.
Vždy je lepší, když má člověk nějakou hmotnou podobu svých myšlenek nebo problémů. Je jedno, jestli jde o seznam na nákup, nebo osobní starosti.
Vždy je lepší, když má člověk nějakou hmotnou podobu svých myšlenek nebo problémů. Je jedno, jestli jde o seznam na nákup, nebo osobní starosti.
Jak na to?
Najděte si čas a místo, kde nebudete rušeni, v ideálním případě si vyberte čas na konci svého pracovního dne nebo před spaním.
Slibte si, že budete psát minimálně 15 minut denně, po dobu nejméně 3 nebo 4 po sobě jdoucích dnů.
Jakmile začnete psát, pište nepřetržitě. Neobtěžujte se pravopisem a opravováním gramatických chyb.
Když už nebudete vědět, o čem psát, nebojte se sepsat stejný příběh v jiné podobě, klidně po dobu 3 až 4 dní pište stále o tom samém.
Pokud vám nejde psát, můžete váš příběh namluvit na diktafon, kterým je už dnes vybaven každý mobilní telefon.
O čem psát:
– čeho se obáváte
– o vašich snech
– o nezdravých způsobech vašeho života
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
Slibte si, že budete psát minimálně 15 minut denně, po dobu nejméně 3 nebo 4 po sobě jdoucích dnů.
Jakmile začnete psát, pište nepřetržitě. Neobtěžujte se pravopisem a opravováním gramatických chyb.
Když už nebudete vědět, o čem psát, nebojte se sepsat stejný příběh v jiné podobě, klidně po dobu 3 až 4 dní pište stále o tom samém.
Pokud vám nejde psát, můžete váš příběh namluvit na diktafon, kterým je už dnes vybaven každý mobilní telefon.
O čem psát:
– čeho se obáváte
– o vašich snech
– o nezdravých způsobech vašeho života
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
Když už nebudete vědět, o čem psát, nebojte se sepsat stejný příběh v jiné podobě, klidně po dobu 3 až 4 dní pište stále o tom samém.
Pokud vám nejde psát, můžete váš příběh namluvit na diktafon, kterým je už dnes vybaven každý mobilní telefon.
O čem psát:
– čeho se obáváte
– o vašich snech
– o nezdravých způsobech vašeho života
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
O čem psát:
– čeho se obáváte
– o vašich snech
– o nezdravých způsobech vašeho života
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
– o vašich snech
– o nezdravých způsobech vašeho života
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
– o tom, čemu se vyhýbáte poslední dny, týdny nebo roky
– o tom, co jste zažili
Psaní je jen pro vás a o vás. Jakmile dopíšete, sami se rozhodnete, co s textem uděláte. Můžete ho vyhodit, vymazat, spálit, roztrhat, nebo si ho uložit. Cílem je, abyste psali upřímně sami o sobě. Forma a styl psaní není rozhodující, ale spíše se doporučuje psát na klasický papír než do počítače. Když píšete na papír, mívá to mnohem větší emocionální a osobní význam než při ťukání písmenek na klávesnici nebo dotykový displej.
Moje osobní zkušenost s psaním deníku, stejně jako s jiným léčebným psaním, je veskrze pozitivní. Vždy je lepší, když má člověk nějakou hmotnou podobu svých myšlenek nebo problémů. Je jedno, jestli jde o seznam na nákup nebo osobní starosti. Investovaný čas a energie se bohatě vyplatí.
Autorem článku je Filip Brož, krizový intervent, arteterapeut.
Autorem článku je Filip Brož, krizový intervent, arteterapeut.
Zdroj obrázků: pixabay.com