Váhání a odvaha v podnikání: Jak začít a nenechat se odradit?
Než jsem se do toho svého podnikání pustila, měla jsem v hlavě řadu nezodpovězených otázek.
Skočit do toho podnikání rovnýma nohama nebo si podnikání promyslet skutečně do detailu?
Většina odborníků doporučuje důkladnou přípravu, analýzu trhu, studium konkurence, kalkulace, propočty, přepočty, výpočty, konzultace a další hromadu věcí. Pro mně žádná lákavá představa a příliš dlouhá doba na to, abych si to mohla zase rozmyslet.
Řekla bych, že ale záleží i na řadě dalších faktorů, jako např. typu osobnosti, typu podnikání, na množství potřebného kapitálu, co od toho očekáváte, kolik potřebujete vydělat, proč to chcete dělat…
Já jsem narozena ve znamení Vah. Určitě si dokážete představit, jak jsou na tom Váhy s rozhodností. Naštěstí jsem v ascendentu Beran. Proto jsem se rozhodla, že pokud se chci skutečně pustit do podnikání, tak to musím udělat hned. HNED TEĎ! Jinak bych si to určitě rozmyslela.
Konzultovat? Říct o tom někomu? Komu? Nebudou se mi smát?
Nechtěla jsem slyšet komentáře typu:
Takových stránek je hromada!
Bude to někoho zajímat?
Stojí to prachy.
Musíš být originální.
Máš na to?
Aaaa další matka, co se nudí a vymýšlí hlouposti.
Proto jsem o svých úmyslech řekla jen pár vybraným lidem. Nejprve jsem potřebovala souhlas rodiny, abych měla podporu.
Mé dvě dcerky (3 roky a 6 měsíců): souhlas
Manžel: nekladl odpor
Pak jsem to šla probrat za lidmi, co podnikají. Jak se říká, chceš-li se naučit lyžovat, jdi za lyžařem, ne za nelyžařem. Nebo tak nějak to bylo. Když budu potřebovat opravit auto, nepůjdu za zedníkem, že? Tak jsem šla za svou kamarádka, úspěšnou podnikatelkou. Řekla, ať jdu do toho a ideálně ať ještě stihnu letošní vánoční vlnu. To jsem chtěla slyšeeet 🙂 Pak jsem udělala chybu a řekla to “nelyžaři”. To jsem si vyslechla, jak je toho hodně, jak musím být originální,…bla bla bla…to jsem slyšet nechtěla :-/
A co z toho plyne? PRO RADU CHOĎTE ZA LYŽAŘEM OPTIMISTOU.
Jak se TO bude jmenovat?
Název. Hmmm…Budu upřímná. Bylo to těžší než jsem si myslela. To, co mi přišlo výstižné, originální, zapamatovatelné a hezky znějící, už napadlo i někoho přede mnou. Jak nečekané…Pokaždé, když jsem na něco přišla, nadchla jsem se a měla pocit, že teď už je to skutečně to pravé a finální verze, tak nadšení přes noc opadlo a zase jsem byla na začátku. V mé hlavě to bylo jako na úvodním obrázku. Vymyšleno. Jupíííí. Trapné. Zahozeno. Vymyšleno. Jupíííí. Trapné. Zahozeno. A tak pořád dokola. Nadšeně říkám manželovi finální název a on: “Hmmm, není to špatné.” Hmm, není to špatné?! To nechcete slyšet. Tak zase znova…
Víte, co je jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé nakonec nezačnou podnikat? Nevymyslí název, se kterým by byli spokojeni.
A jak jsem na tom já? Každý večer jdu spát s tím, že už název definitivně mám. Ráno se budím, že musím vymyslet něco jiného. Teď, když píšu tento příspěvek, tak název vymyšlený samozřejmě mám. Opravdu? Uvidíme ráno. 🙂
Jít do toho sama nebo jít do toho s někým?
Nad touto otázkou jsem přemýšlela hodně dlouho. Na jednu stranu bych někoho k sobě uvítala. Mám potřebu konzultovat, ujistit se, že jdu správným směrem. Ale jsem v některých věcech perfekcionista a nemám ráda kompromisy resp. jako Váha je odsouhlasím, ale vnitřně nejsem spokojená. A pak se mi v hlavě honí, co by kdyby…
Pak jsem na jednom školení slyšela jednu radu, a to: Ideální je podnikat v lichém počtu a tři už jsou moc.
Koukám, že jsem se rozepsala a jelikož dle rad “lyžařů” by příspěvek neměl být moc dlouhý, aby čtenáře neodradil, necháme si pokračování zase na jindy. Obávám se však, že rady jsem se moc nedržela.
Mějte se krásně podnikavě 😉
Vaše Zuzka
Zdroj foto: Pixabay.com
