Znáte ty situace a stavy, kdy se ve vztahu chováte a nedokážete si vysvětlit proč? Nerozumíte sama sobě, jste zmatená.
Naše současné chování je jen odrazem toho, jak jsme se naučili reagovat na stresové situace v dětství, nebo jak dosáhnout naplnění našich přání a potřeb. Tyto vzorce chování se nám zadřely pod kůži a protože nic jiného neznáme, chováme se tak i v dospělosti, pokud nastane stejná situace.
Pokud tedy chceme změnit naše současné prožívání života, je nutné se podívat odkud z dětství přichází naše reakce.
Gesto 1: Urážení se – častý jev v dětství. Dítě se urazí a nafoukne se. Starostlivá matka pak nevydrží a dá dítěti jeho předmět touhy.
Gesto 2: Mlčení – některé matky mají mlčení jako způsob trestu. Říkají: „Jsi zlobivý, tak s tebou nebudu mluvit, dokud se nepolepšíš.“ Dítě pak tento postup odkouká a uplatní jej na svého milovaného jako trest.
Gesto 3: Sexuální odmítání – pochází z domácího odmítání dobra. Dítě má něco rádo a pokud udělá přestupek, je mu dobro odpíráno. Může jít o sledování večerníčka či o návštěvu cukrárny. V dospělosti pak jde pouze o aplikaci v dospělé formě.
Gesto 4: Vyčítání – zde zřejmě nemusím připomínat, jak se dítě naučilo tomuto do krve ryjícímu návyku. Výčitky nikdy nikoho nepřimějí, aby činil, co by měl činit. Výčitky jsou vzbuzováním strachu a viny a přinutí člověka činit požadované pouze chvilkově.
Gesto 5: Naschvály – znáte ty rodiče, kteří řičí na svého potomka: „Počkej, až budeš potřebovat, taky se na tebe vykašlu či taky ti udělám to samé, co ty mně!“ Někteří rodiče dokonce naschvál umírají, zlomí si ruku a dostanou infarkt.
Gesto 6: Jed – slovo umí potěšit i ranit. Jako děti jste se doma naučili láskyplná slova rodičů, ale možná i jejich druhou sílu. Třeba na vás matka jedovatě křičela a vpouštěla vám do žil svůj jed, abyste se uklidnili a dělali, co potřebovala.
Gesto 7: Hysterie – děti nejsou ze své podstaty hysterické. Této vlastnosti se přiučí zase jenom doma. Vidí, jak matka řve na jejich otce a i když se její hysterie bojí, naučí se ji. V dospělosti aplikují naučené na chudáka partnera, seřvou ho a řádně mu připomenou, jak je špatný a co všechno nefunguje a nebylo doposud uděláno.
Gesto 8: Připomínání chyb – pro některé rodiče nejsou úspěchy dítěte nikdy dost. Požadují více a více a metodu pro svůj požadavek zvolí připomínání chyb. Děcko doma nemá úniku a stále je pouze peskováno za své nedokonalosti. Přestože tuto praktiku nenávidí, začne ji uplatňovat později na svém partnerovi.
Gesto 9: Vztek – Mnohé děti doma vztekem získávají, co potřebují a chtějí. Nepoučení rodiče nemají na jejich argumenty náladu a dají jim, co vyžadují. Když se přece jenom šprajcnou, nestačí se divit, jak se jejich miláček vzteká. Opět podlehnou a upevní v něm jeho nastavení.
Gesto 10: Uprošování – jsou děti s matkami v samoobsluze, jež jsou s to žadonit celý nákup. „Mami dej, mami dej, mami kup“, „A proč ne, proč mi to nechceš koupit, řekni proč?“ atd. Matky nemají konstantní systém ve výchově a děti svojí neporušenou asertivitou občas překonají jejich nařízení. A návyk je na světě. Pros a pros a pros a někdy to vyjde.
Odtud pramení naše pocity viny, potlačená agrese, nízké sebevědomí a žádná sebeláska.
Pokud chceme změnit naše reakce, je nutné změnit pohled na události v minulosti, aby minulost již více neovlivňovala náš současný i budoucí život.
