Žena mnoha tváří: Jak jsem našla odvahu stát se tvůrcem vlastního života
Matka, dcera, vnučka, kamarádka, partnerka, sestra.
Jsem žena mnoha tváří.
Jednou jsem silná, jindy zářím štěstím, někdy se zalykám slzami bolesti a strachu, občas mi z očí šlehají blesky zlosti. I přesto všechno jsem v nitru něžnou, milující bytostí, malou holkou plnou strachu, ale i dračí princeznou připravenou změnit svět.
Všechny to máme v sobě. Každá žena je bytostí mnoha tváří, mnoha masek. Naučily jsme se tak žít. Naučily jsme se nasazovat masky, aby se pro nás stal život jednodušším a snad i snesitelnějším.
Já sama jsem si masku nasazovala mnoho let. Masku silné, sebevědomé ženy, která všechno zvládá. Která nepotřebuje ničí pomoc. Zkrátka masku dokonalé ženy.
Bylo to snadné…
Ráno si namalovat sebevědomí na obličej, hezky se obléknout a tvářit se jako ředitelka zeměkoule.
Ale uvnitř, pod maskou dokonalosti, bylo až děsivě prázdno. Ze snů malé holky o tom, jak bude šťastná a změní svět k lepšímu, nezbylo nic. Byla tam jen bolest, strach. Hrůza z obrovské zodpovědnosti, kterou jsem si na sebe za poslední roky navalila. Strach, že když někdo odhalí tu moji masku a uvidí, jak ve skutečnosti vypadá můj „skvělý“ život, přijdu o děti. O mé milované anděly, kteří mě stále drželi nad vodou. O každodenním stresu, díky kterému mi selhávalo tělo. O balancování mezi životem a smrtí si můžete přečíst v knize Cesta ze dna vzhůru.
Když se mě zeptáte, čeho si v životě opravdu cením, odpovědí bude SVOBODA a MOŽNOST VOLBY.
Měla jsem možnost rozhodnout se…
Rozhodnout se, jak chci, aby můj život vypadal dál. Měla jsem na vybranou a bylo to jen na mně.
Zůstanu v pozici oběti a budu tak riskovat, že o všechno postupně přijdu nebo se vzchopím, posbírám zbytky odvahy a síly, požádám o pomoc a stanu se opět tvůrcem vlastního života? Nikdo z nás se nenarodil jako oběť. Každý se narodil jako vítěz, jako nádherná, jedinečná bytost.
A to, že jsme zažili něco nepěkného, zlého nebo opravdu strašného neznamená, že nám to musí zničit celý život!
Není nic špatného na tom zhroutit se, poplakat si, zkrátka naplno vyjádřit své emoce. Je to nesmírně důležitý proces uzdravení, vyčištění starých bolestí a šrámů. JE DOKONCE NUTNÝ! Protože když se rána nevyčistí, může se zanítit a způsobit pak spoustu dalších komplikací.
Nemůžeme kráčet životem s lehkostí a radostí, pokud za sebou krok za krokem táhneme ocelovou kouli minulosti.
Dovolte si konečně zažít ten pocit lehkosti.
ROZHODNĚTE SE TEĎ HNED!
A se svojí ocelovou koulí se jednou pro vždy rozlučte!
Možná vás přepadne strach z neznáma. Věřte, že i já s ním často bojuju a né vždy je to příjemné.
Pokud ovšem budete mít před sebou jasnou vizi nového života, věřte, že to bude den ode dne snazší a snazší.
Zdroj foto: Pixabay.com
