Hodně mých známých, kteří se moc o historii nezajímají a pravěk znají spíše z hodin dějepisu ze základní a střední školy, jsou překvapeni, když jim ukazuji obrázky keltských šperků. Nedovedou pochopit, jak ti, které považovali za primitivy, dokázali vytvořit takové skvosty. Jedna spolužačka, která se nad jejich uměním taktéž podivovala, dokonce o skleněném náramku z Turska prohlásila, že je tak krásný, že by ho klidně nosila i dneska.
Dana Stolzová, která připravila krásnou výstavu o keltských špercích, mi o nich prozradila: „Nově se tak v oblastech ležících na sever od Alp začaly uplatňovat rostlinné a zvířecí motivy, zakřivené linie aj. Nejznámějšími výtvory tohoto stylu jsou tzv. maskovité spony zdobené lidskými či zvířecími figurami a maskami. Jako řemeslníci byli opravdu úžasní, využívali různé technologické postupy do prostého odlití do formy, přes odlévání na ztracenou formu, prolamování až k inkrustaci červeným emailem či filigrán a granulaci. Jejich bravurnost je nejlépe vidět na špercích vytvořených v tzv. plastickém stylu, jehož vrchol je ve 3. stol. př. Kr.Dřívější rostlinné prvky jsou vybaveny celou škálou šnekovitých či esovitých a pletencových motivů, které jsou jakoby rozpohybovány, jsou více plastické.“ (Stolzová, 2013, Příloha D)
