Ahoj ženy,
sdílím zde článek, který jsem napsala v únoru 2015. Od té doby se sice pár věcí změnilo, ale pořád se snažím udržovat zdravý životní styl. Až se k tomu dostanu, napíšu článeček o aktuálním vývoji a o tom, co se během té doby “mezi” událo. Tento článek není již na jiném blogu přístupný, a tak ho vystavím zde, protože se stal pro spoustu žen motivací a to bylo jeho cílem!
Podívejte se, jak se mi to povedlo! Tím to ale nekončí – je to boj na celý život! Chystám pokračování, ještě letos se dočkáte 😉
Můj boj s kily, aneb jak jsem zhubla 50 kg
Když mi bylo asi 15 let, vážila jsem asi 60 kg a během 10 let jsem dalších 60 kg nabrala – ani nevím jak. Špatnou životosprávou, přežíráním, nejedením, nezdravými jídly … a co já vím- sama se sebe ptám, jak se to vlastně stalo. Nikdy jsem se v té době nějak nevážila – prostě jsem to neřešila. Věděla jsem, že kynu a jsem tlustá, ale nepřipadala jsem si nijak odporně, tak jsem to tolik neřešila. Pravdě do očí jsem se podívala až ve chvíli, kdy jsem na počátku těhotenství stoupla u doktora na váhu. Ani mě to nějak nešokovalo, ale uvědomila jsem si, že mám asi problém, když se na váze objevilo číslo 126 kg.
Začátky, těhotenství a těhotenská cukrovka
Když mi pak v 6. měsíci těhotenství byla diagnostikována celkem nepřekvapivě těhotenská cukrovka, můj život se změnil ještě více. Bylo nutné kvůli zdraví miminka, abych opravdu dodržovala stanovená pravidla. Začala jsem navštěvovat dia poradnu, kde mi stanovili jídelníček. Jednalo se v podstatě o racionální stravu, která nezahrnovala žádné rafinované cukry a sacharidy jsem musela hlídat, odvažovat přílohy a na 1 den připadal 1 ks ovoce. Jedla jsem 6 – 7x denně malé porce, měřila jsem si 6-8x denně cukr v krvi a píchala jsem si dle potřeby inzulín. Co pro mě bylo v první chvíli nepředstavitelné – nepít žádné sladké nápoje. Kávu a čaj nesladím, ale dřív jsem pila šťávy, džusy, limonády, a to opravdu dost. Najednou ze dne na den jen voda. Nápoje s umělými sladidly se těhotným vůbec nedoporučují a já osobně je prostě nesnáším. Jsou zdraví škodlivá a pro mě chutnají příliš uměle, neoslovila mě ani stevie. Takže přestat pít sladké nápoje – první důležitý krok celkově.
Vše zlé je k něčemu dobré – nebýt té cukrovky, kdo ví, jestli bych vůbec s hubnutím začala. Pravidelná strava mi začala strašně vyhovovat – cítila jsem se hned lépe, měla jsem více energie a celkově jsem ze sebe měla dobrý pocit. Projevilo se to i na rozpočtu – nakupovala jsem jen potřebné potraviny a neutrácela zbytečně za nějaké dobroty. Bála jsem se, že po porodu mi cukrovka zůstane, ale naštěstí byly testy v pořádku. O těhotenské cukrovce plánuji také jednou napsat článek.
Z porodnice jsem odcházela s váhou 122 kg – to bylo 15.4 2014. V podstatě jsem začala hubnout již v těhotenství, jen se to neprojevovalo na váze, protože dítě přibývalo, ale já už naštěstí ne. Už před porodem jsem měla hubenější obličej a vypadala jsem celkově lépe, než před otěhotněním. Byla jsem ale přesvědčená o tom, že už nezačnu jíst nikdy tak, jako dřív. Racionální strava mi vyhovovala a uvědomila jsem si, že není potřeba držet žádnou dietu, jen prostě jíst a žít zdravěji. Naučila jsem si také psát jídelníčky, které mi kontrolovali v diaporadně, a to musím skutečně všem doporučit – zabere to jen pár minut denně a je to pomalu 50% úspěchu. Hlavně si to musíte umět přiznat, nelhat sami sobě a nejlépe to dávat ještě někomu číst.
Měsíc mě terapeutka Kateřina koučovala – posílala jsem jí jídelníčky, ke kterým měla tu a tam nějakou poznámku a já jsem se na dost věcí vyptávala, protože v pár bodech jsem s ní nesouhlasila a doteď nesouhlasím. Ona nedoporučovala pohyb během redukce, což mi nedává úplně smysl, ale budiž – má své postupy a za těmi si stojí. Metoda, kterou jejich systém využívá, má další “vychytávky” a pravidla, která já jsem trochu odmítala. Vzala jsem si z toho hlavně to, že jsem si navýšila snídaně a začala si dávat něco malého sladkého po obědě. Také jsem vynechala druhou večeři a přestala jíst k večeři přílohy. Jako velké pozitivim vidím to, že jsem si koupila takovou brožurku s recepty, které dodnes ráda využívám. Podařilo se mi díky silné vůli a kontrolování jídelníčků skoro úplně odbourat večerní a noční žraní, i když často jsem ulítla. Malinko jsem bojkotovala to, jaký způsobem stanovují velikost porce, dále jsem nepochopila častější zařazování bílého pečiva místo celozrnného a některé “zakázané” potraviny k večeři jsem také úplně nepobrala.
Určitě má jejich systém hlavu a patu a je postaven na základě vědeckých průzkumů, biochemických procesů v těle atd. atd., ale já si to prostě budu dělat po svém 🙂 Tím jsem neřekla, že to je špatná metoda – určitě to má výsledky a funguje to, ale já mám svou hlavu a vzala jsem si z toho jen něco. Nicméně po měsíci jejího koučování jsem měla něco okolo 99 kg. Otázkou je, zda bych to zvládla i sama, ale určitě toho nelituji – začala jsem si díky tomu zase psát jídelníčky a když už jsem je neposílala Kateřině, tak jsem je začala posílat kamarádce spolublogerce Míše. Mišce patří celkově největší dík – to ona mi byla vždy vzorem i podporou a musím se prostě ve všem opičit, takže když to dokázala ona, proč ne já? O něco později jsem je začala vyvěšovat věřejně, aby okolí vidělo, že opravdu jím zcela normálně. Zde je odkaz na poradnu, které jsem využila, kdyby to někoho zajímalo, ale jak jsem psala – zcela se s tím neztotožňuji. Nikdy jsem však neřekla, že je to špatně – terapeutky jsou vystudované odbornice, mají za sebou hromadu zhubnutých kil svých klientů a vůbec tím nechci říct, že to dělají špatně. Každý ať si vybere svou cestu. http://asistovane-hubnuti.com/
Musím ale ještě podotknout, že vám nemůžu slíbit, že ze začátku nebudete mít třeba občas hlad nebo chutě. Trvá to ale tak týden až čtrnáct dní, než si trochu zvyknete. Je jasné, když někdo je schopen fakt jíst velké porce a dojídat se stále něčím ještě mezi jídly, tak asi trochu hlad mít bude, ale jde to i postupně – každému vyhovuje něco jiného. Někdo do toho vlítne bezhlavě, u někoho je vhodnější porce postupně snižovat. Já do toho prostě tenkrát byla nucena vlítnout a šlo to přežít, i když kručení v břiše znám moc dobře.
- 1 ks pečiva (do 60g) se žervé, šunkou, sýrem nebo čímkoli dalším
- 4 velké lžíce bílého jogurtu (cca 3,7% tuku), do kterého přimíchám: ovoce (často jeden banán nebo jiné čerstvé popř. kompotované ovoce), lžička granka, lžička chia semínek, pár oříšků
- k tomu všemu ještě káva s mlékem + někdy i čaj
- různě to kombinuji, ale toto je moje nejčastější a nejoblíbenější snídaně – tyto snídaně jsem si prostě zamilovala, je tam i sladké i slané, ráno je potřeba se pořádně najíst
- na snídani se již při ulehání strašně těším – občas jdu spát s tím, že už mám docela hlad
- ovoce nebo ovocná šťáva popř. nepřislazovaný ovocný džus
- množství je různé, ale většinou to je 1-2 ks nebo prostě mistička nakrájeného kiwi, pomela…
- někdy je to jedno jablko, dva pomeranče, jeden banán – podle toho, co bylo k snídani
- nejčastěji bez polévky, ale když si dám polévku, tak jen trochu a o to méně si pak dám druhého
- někdy si dám třeba jen hustou polévku s pečivem
- k obědu jím nejčastěji maso s přílohou, luštěniny, zeleninu také, ale tu si šetřím spíše na večeři
- přílohy odvažuji (orientačně v uvařeném stavu brambory 200g, rýže 120 g, těstoviny 120g-140g)
- vzhledem k tomu, že večer už je sacharidů málo, tak k obědu někdy mám i jídlo bez masa, malinko navýším sacharidy (třeba když si chci dát špagety nebo zapečené brambory), ale není jich dvojnásobek, i když jsem schopna si jednou za čas dát třeba jen krupicovou kaši – když mám ale sladký oběd, tak uberu sladké u snídaně, nedám si příliš sladké ovoce a samozřejmě již nenásleduje zákusek
- jím k obědu jídla, která se moc nehodí k večeři, abych si je alespoň někdy užila
- v týdnu jsou to jídla jednoduchá, rychlejší, lehčí, o víkendu často i česká klasika
- ihned po obědě si dám 2 kostky hořké čokolády (min. 74%) a nebo občas i nějaký menší zákusek, koláček či jinou sladkost
- vím-li předem, že bude moučník, uberu porci jídla – chce to s tím prostě kalkulovat a malinko si s tím pohrát – selský rozum a jednoduchá logika
- je-li hutnější oběd, o to lehčí je večeře – jen nad tím přemýšlejte 🙂
- zelenina nebo neochucený kefír popř. bílý jogurt
- ze zeleniny cokoli, může to být i salátek – často mám mističku rajčátek, 2 mrkve, kus okurky
- někdy mi stačí k odpolední svačině káva, když je to latté, tak už jsem fakt pak plná a moc dobře si uvědomuji, že latté není jen nápoj, ale obsahuje hromadu plnotučného mléka, tak bacha na něj
- chodím spát déle (kolem půlnoci), takže někdy jím až k té osmé, ale chodíte-li spát dříve, tak doporučuji večeři mezi 18:00 a 19:00
- večeře jsou složeny hlavně ze zeleniny a masa, bez přílohy, jen s malým kouskem pečiva (do 30g)
- saláty, teplá zelenina, kuřecí a krůtí maso, ryby, vejce, houby, někdy i sýr
Celkově je nutno říci – základem je snídaně, oběd je normální, ale nepřežíráme se a večeře je střídmá. Dalším omylem bývá, že čím míň toho sním, tím rychleji zhubnu – nesmysl!!! Já začala hubnout až ve chvíli, kdy jsem začala normálně a vydatně snídat. Dříve jsem jedla tak 2x denně pořádnou nálož. Znám mnoho lidí, kteří skoro nejí a přesto mají nadváhu. Ale pozor – co funguje u mě, nemusí mít stejný efekt na každého. Je třeba posuzovat vše individuálně – záleží na tvé váze, energetickém výdeji, zdraví atd. – celková bilance. Nejsem žádný studovaný odborník, jen používám zdravý rozum.
Nejpřirozenější pohyb je chůze – chodit, chodit, chodit! Třeba jen tak, nebo s kočárkem, s kamarádkou, se sluchátky v uších – to je fuk, ale nic lepšího nevymyslíte. Celkově je vhodný takový pohyb, u kterého se šíleně nezadýcháte – měla bys být schopna u toho mluvit bez zajíkání, být zahřátá, ale ne splavená. Každý den procházka venku je strašně příjemná.Ne vždy to jde stihnout, ale je to nejefektivnější a je to zcela zdarma 🙂
Chtěla bych toho říct ještě tolik, ale to by byl román na pokračování. Můžete se těšit v jednom z příštích článků i na další moudra, která mě tento způsob života naučil. Opravdu to nejde celé popsat a vše odvyprávět – stále mě napadají další myšlenky, které bych chtěla světu předat, ale nechám si to taky na jindy.
Žijeme v době, kdy je všude všeho nadbytek a konzumní způsob života nás všechny pohltil. Způsobů, jak zhubnout je mnoho, návody se válejí všude, ale nečekejte na žádnou spásnou radu, zázračný prášek nebo cokoli, co vám pomůže ze dne na den shodit. Hlavně žádné doplňky stravy, které slibují snadné hubnutí, žádné koktejly či jiné nesmysly. Nevíš-li, jak začít, poradce není od věci, ale pamatuj – vždycky na to budeš ty sama. Uvědom si, co chceš, a když to budeš opravdu chtít, tak to dokážeš. Končím oblíbenými slovy – touha je zázrak!
