Název článku vychází z pocitů jedné z k dívek, která se rozhodla, že chce změnu, že chce najít cestu k sobě a “chytit život za pačesy”.
Je to krásná mladá žena, která už se nebojí, nebojí se žít, nebojí se zpívat (možná by jste byli překvapení, jaký toto může být pro někoho, kdo se bojí vystoupit sám za sebe problém). Je nepřehlédnutelná , ale není první, která ač je vyšší než ostatní, měla obavy, že jde vidět. Většinou, to, čeho se nejvíc bojíme se děje. Ano ona je vidět (jak jinak) a nejen že stejně jako všichni ostatní, ale o trochu víc. A teď bude vidět ještě víc, nejen, proto, že už s tím nemá problém, ale proto, že se celá rozzářila a TEN KDO ŽÁŘÍ, je prostě vidět a mnohem víc než ostatní.
S radostí sdílím její příběh…
Ahoj Mitro, průvodkyně mou cestou zpátky k sobě,
toto sdílení jsem chtěla napsat už dříve, brzy po skončení lednové sexuality (seminář Cesta Ženy – Posvátná sexualita- http://cestyzeme.cz/cesta-zeny-posvatna-sexualita/, ale myslím, že je dobře, že jsem si to nechala trochu uležet. No, vlastně se to neuleželo vůbec, spíš se všechno vzedmulo a probudilo, usmála jsem se do nového pohledu na svoji ženskost a od té chvíle uvědomění se cítím neskutečně naplněná. Skoro každý druhý den slyším od lidí co znám i těch cizích, že sice neví, na čem frčím, ale že to chtějí taky, aspoň trochu. :)) Na životě! Na té neskutečné dávce energie. Na sobě!!
Jsem silná žena
Panebože vždyť i já, človíček za rohem, co chtěl být viděn co nejméně si teď umí stoupnout doprostřed místnosti a nejenom říct, ale hlavně věřit a cítit, žít fakt, že jsem neuvěřitelně silná žena a tuhle sílu co máme, nám nemůže nikdo vzít, jsme to prostě my. Tolik bych k tomu dnešnímu mezinárodnímu dni žen přála každé kolem sebe, každé kdekoliv, aby se cítily jako královny, jako panny, matky, čarodějnice, vědmy… aby cítily sebe, ono není nic víc potřeba.
Po semináři PS jsem si uvědomila, že na věcech co chceme žít vlastně není nic moc složitého. Duchovní rozvoj je práce, nejen kouzelná mantra dělej to nebo ono. Ale žít krásně a tak jak chceme my není těžké, děkuju, že jsi mi to připomněla.
Na seminář jsem přijela šťastná a nemyslela jsem si, že hned druhý den se ve mně otevře “složka” táta a že budu svůj nafouklý balónek plný lítosti neustále chránit – ne před tvým, ale před svým upřímným náhledem na něj.
Spojení s kameny bylo kouzelné, taky teď chodím po lese a poslouchám, co a proč mě volá. Někdy jdu tak moc mimo cesty, že si říkám, sakra vážně musíš jít tudy? 🙂 A pak najdu něco skvělého, místo, strom, kámen… kde trávím čas a jen poslouchám, kde prostě jen jsem (s tím “na čem to frčím” úsměvem, který jen těžko potlačuji).
Meditace s kněžkami mi ukázala zase nový úhel pohledu na věci, které jsem si řešila. Jedna z těch, na které se nezapomíná. Velká životní kapitola strach – nechci být jako Kevin ze Sám doma a běhat po venku “Já už se vůbec ničeho nebojím!” 🙂 Ale ano, pořád cítím kde se usazuje a při čem, ale stačí věta – Co nejhoršího se může stát? A jdu dál. Nechci být v zajetí strachu ani lítosti. A moje neustálá potřeba pomáhat? Co zvládnu já, zvládne kdokoliv další, všechno. Nejsem tu od toho zachránit svět… že ne? :))
Extáze, ženská sexuální energie… přenést to na muže, to je na sebe člověk sakra pyšný, když někomu ukážete, kam až se může nechat zavést (nebo spíš vystřelit :-).. To mě baví 🙂
A tak si díky navedení zpátky, nebo dopředu ? Na ženskou cestu žiju, krásně, šťastně a neustále nabitě! Nebojím se jít do nových věcí, ani večer do lesa. Nelituju věcí na, které nemám žádný vliv. Žiju svou ženskostí a neuzavírám ji, aby nebyla vidět a hlavně aby nebyla nápadná. Chodím dál po horách, házím si s manželem mandarinky a světe div, se! Já zpívám! Takže moje drahá Mitro, to slovo je tak krátké, jednoduché, ale je v něm upřímná a srdečná hloubka – děkuju! Za všechno!
A co bych dodala ? Ano, je to jednoduché, ano, jde to lehce, ano pár slz jsme utřeli, ale přišel úsměv, uvolnění a radost ze života. Tak a může to tak zůstat na pořád. Prasklo několik omezení. Každé z těchto omezení jsme si vytvořili sami.
A jak z toho ven?
Jednoduše…možná to chvilku bude trvat, možná to bude rychlejší než čekáte…Je to jen na Vás
Tak pojďte taky žít, zpívat, radovat se, ale i plakat, křičet a vše na co máte právě chuť.
