Proč cestovat? Proč se vydat za hranice?
Toužíte-li po informacích, něčemu se opravdu naučit – překročte hranice vaší bubliny, vyjděte z bezpečí vaší komfortní zóny. Důležité je vědět, co opravdu chcete či potřebujete. Nejlépe poznáte sami sebe, když se osamostatníte, což kolikrát je možné pouze tehdy, pakliže se co nejvíce vzdálíte krbu domova. Tak daleko, abyste mohli být sami sebou.
Co to má společného s digitálním nomádstvím a prací na dálku? Jste-li “mimo”, jste odkázaní pouze sami na sebe, vaším základem jste vy sami, nikdo vám nepomůže, otěže jsou ve vašich rukou, jakmile povolíte, padnete vy a jen vy se opět můžete dostat na koně. Je to obohacující. Na jednu stranu neustále balancujete a vyrovnáváte síly, ale na tu druhou žijete život, který vás obohacuje a hlavně “jsme strůjcem svého vlastního osudu”.
Samozřejmě málokdy se vaše představy naplní bez ne/milých překvapení, situací k řešení a okamžiků, kdy si říkáte, zdali opravdu za to stojí tento kočovný život. Není to pro všechny, tak jako pro mě není život na jednom místě a v jedné sociální skupině. Být osamělým jezdcem je náročné jak psychicky tak i fyzicky a především, postrádáte hmatatelné zázemí.
Kdo se může stát nezávislým na prostoru a čase?
S nadsázkou mohu říci, že existují dvě základní skupiny. Lidé se zkušenostmi a bez nich. Lidé se zkušenostmi budou vítáni kdekoli a kdykoli, jejich domovské firmy či klienti si je budou držet, ať se pohybují v jakémkoli časovém pásmě. Vypracovat se do nezávislosti je cesta dlouhá a náročná (doopravdy).
Začínající dobrodruzi nedostatek zkušeností nahradí odvahou a nerozvážností. Junioři by měli svoje cesty spojit se studiem nebo prací v pohostinství v dané lokalitě (je to jednoduché a potkáte úžasné lidi a kolegy), je snadnější utrácet ve měně, ve které vyděláváte (samozřejmě se mezi námi pohybují speciální případy, které nemusí nic a mohou vše).
Kam cestovat?
Existují nomády ověřená místa. Mezi ta se řadí Asie – přijatelně dostupná s příznivým klimatem a exotická. Dále oblíbené Spojené státy – americký sen. Já jsem milovnicí Evropy, jako Evropanka se i cítím a díky prověřeným zkušenostem mohu říci, že jí opravdu jsem. Navíc anglofil, co zbožňuje italský způsob dolce far niente a neutralitu (včetně všech nastavených pravidel) Švýcarska.
Každá země nabízí svoje pro a proti. Ve více civilizovaných zemích je velmi vhodné mluvit jejich řečí, alespoň základy, na kterých můžete stavět (potřebujete ukázat snahu a že do společnosti patřit chcete, i kdyby jen na omezený čas).
Evropa. Centra moderních technologií a hlavní města. Skrývá se za nimi velký potenciál, shluk mezinárodních firem, kosmopolitně smýšlejících jedinců. Místa rozličných lákavých příležitostí. V současné době se mezi oblíbené destinace řadí Berlín, Curych, Londýn, Praha, Varšava a poslední době také Lisabon.
Avšak tato místa “v sobě” vytváří bias – díky dostupnosti, otevřenosti, lákavosti a krátkodobým či dlouhodobým trendům a oblíbenosti – konkurence je vyšší, lokálnost se vytrácí, důležitost marketingu je znatelnější a ryzí tradice zapadávají prachem zapomnění, vše je rychlé a rychlejší, přesycené trendy a anti-trendy. Na každém kroku jóga studio s tendencí vybudovat sociální komunitu kolem, ve které je hlavním jmenovatelem láska a souznění. Což je naprosto v pořádku. Každému čeho si žádá.
Poznámka: Já osobně si vybírám místa v dosahu, avšak dál a ještě dál od kosmopolitních center. Důvod je jednoduchý, potřebuji domorodce, jejich tradiční způsob života. Žiju na různých místech, abych se něčemu jinému naučila, asimiluju se do společnosti. Jsem zastáncem jednotné Evropy, avšak za platnosti výroku “United in Diversity” – právě rozmanitost, různorodost nás spojuje, obohacuje. Učíme se tím, že nasloucháme.
Co je dobré si promyslet?
Co k vašemu životu a práci potřebujete. Od požadavků na prostor, stravu až po volnočasové aktivity. Pro mne – minimalistického individualisty – je velmi důležitá pomyslná izolovanost. Potřebuji zavřít dveře. Nejsem schopná fungovat v přeplněných prostranstvích, ať se to týká zalidněnosti nebo nashromážděného majetku.
Jak na Portugalsko
Nejzápadnější část Evropy. Honosí se tímto faktem až příliš. Je zde markantní rozdíl mezi před oponou/ za oponou. Dle mého skromného osobního úhlu pohledu bych definici upravila na nejzápadnější dálný východ. Jednoduchost spočívá v tom, že přesídlit se můžete během okamžiku. Nepotřebujete žádné speciální dokumenty. Prostě přijedete. Naneštěstí v posledních čtyřech letech se Lisabon velmi změnil, díky přílivu cizinců. Jen za toto léto se nájmy v LX zdvojnásobily.
Během sezóny jsou celkově veškeré služby s turistickým příplatkem po celé zemi. Připravte se na to, že sever je zaplaven Španěly a Francouzi, jih je přeplněn klasickými milovníky pláží a samozřejmě nekončícího party time. Ráj pro mladé, nevybouřené či socializování vyhledávající jedince. Říjen a listopad je mekkou surfařů.
Pozitiva: dostupné, nekonfliktní prostředí, čerstvé ryby, chutné víno a oceán.
Negativa: sociální systém, nepořádek (používám velmi hezké slovo, které zcela nevystihuje skutečný stav), nedostatek konstruktivní kritiky & selského rozumu. Tradiční kultura ustupuje, z center zcela vymizela. Auta, všude jsou auta, úplně všude jsou auta. V poslední době se na plakátech objevuje srp a kladivo, včetně hesel při kterých běhá mráz po zádech.
Pro koho: Ideální pro lidi, kteří si po určitou dobu potřebují čistě užít, odpočinout, neřešit, milovníky velké vody a vln. Jednoduše je zde snadné vypnout, zastavit se a koukat na západ slunce.
Možnosti: ve městech je nespočetné množství prázdných domů, které postupně chátrají, pravděpodobně spadnou. Mnoho těch nemovitostí není možné prodat, neboť sehnat souhlas všech majitelů je nadlidský úkol nebo se jedná o astronomickou částku (jakmile máte budovu v centru města či kousek od pobřeží samozřejmě chcete vytěžit co nejvíce). Bohužel se dost často stává, že na místě tradičního rybářského obydlí vyroste ošklivá vysoká budova (na budovatelských projektech je dost výrazně cítit neúčast architektů asi tak od 70. let), která vůbec nezapadá do rázu města natož krajiny kolem.
Přírodní bohatství překypuje různorodostí, krásou a chutnými plody. Bohužel Portugalci se příliš o svoji zemi nestarají. Narazíte-li na nějakou aktivní organizaci, která se snaží o záchranu a udržitelnost tradic, řemesel, krajiny, nejspíše bude iniciována Němci. Kupujete-li eco-bio produkty, budete zaskočeni, specializovaných obchodů sice přibývá, nicméně produkty jsou především značky Auchan a Sonnentor. Abych byla spravedlivá, musím zmínit i lokálního výrobce potravinových doplňků z národního parku Arrábida, Iswari.
V poslední době je hodně trendy permakultura (předpokládám, že také díky programu EU Sustainability 2020, by se mohlo zadařit něco změnit v myšlení a nahlížení na nakládání se zeminou a zpracování plodin). Jste-li děti z města a nevíte nic o zemědělství, doporučuji se zapojit do jednoho z dobrovolnických programů. Získáte ubytování, stravu a zkušenosti za pár hodin práce, tvrdé práce. Pravděpodobně budete mít i prostor na Vaše aktivity (jen si dejte pozor, zdali mají dobré Wi-Fi připojení).
Existují různé programy shlukující nabídky z rozličných oblastí jako https://www.wwoof.pt,https://www.workaway.info, https://www.worldpackers.com. Stačí však také pomocí vyhledávače a správného dotazu dohledat cokoli, kohokoli a kdekoli. Již není výjimkou, že farmy a obdobné soběstačné počiny nabízí dobrovolnické pozice přímo na jejich webu. Zkušenost je to opravdu velmi zajímavá. Nezapomeňte však, že co dáváte, to dostanete zpět. A ne všichni patří mezi krásné bytosti a lépe si vybrat ty projekty, kde jsou zapojeni cizinci.
Další doporučení
-
Můžete-li na čas zvolnit, jděte právě cestou dobrovolnictví. Snadno se zapojíte do aktivit dané skupiny, poznáte způsob myšlení, nasáknete atmosféru, budete mít prostor se rozmyslet, zdali je to země pro Vás a zjistit, jak dlouho chcete zůstat. Počáteční náklady budou minimální (jste-li rozumní).
Nezačínejte v srpnu, celá Evropa je na dovolené, srpen je masakr na všech frontách.
Pokud ještě nemáte, založte si Revolut účet. (Proč to udělat se dozvíte tady a další info třeba tady – pozn. redakce)
V létě vám stačí plavky a něco přes ně a v zimě se vybavte teplým spodním prádlem, v obydlích není topení a krby jsou zastavěné/přestavěné na cokoli jiného zcela nepotřebného.
