Pracovat na vztahu: Co to znamená a proč je to důležité?
V jednom článku o vztazích mne zaujalo konstatování:
“Neexistují vztahy bez chyb. Existují jen vztahy, na jejichž bezchybnosti oba ustavičně pracují.”
Jak pravdivé.
Vzpomněla jsem si na vztahy minulých generací v naší rodině. V žádném případě nebyly dokonalé, ale byly trvalé. V závěru jejich života bylo cítit, že muži i ženy považovali tyto své vztahy za naplněné, spokojené, dovolila bych si říct – i šťastné.
Ano, dá se namítnout, že byla jiná doba. Dnes je jednodušší se tzv. vyvázat z nefunkčního vztahu. Vůbec nejsem proti, sama jsem toto ve svém životě realizovala k oboustranné spokojenosti. Dnes můžeme jít a hledat svůj dokonalý vztah. Přesto ho mnozí mnohdy či stále opakovaně nenachází. Hledání dokonalého vztahu nás vede k tomu, že nakonec neprožíváme žádný uspokojivý vztah.
Pro mnohé již slovo vztah je velká neznáma, co si pod tím přestavit. Zkusili jste se někdy nezadaných či rozvedených jedinců zeptat, co si pod pojmem vztah představují? Udělejte to. Věřte, že se nedobéřete jednoznačné definice.
Mají-li se dnes v názoru sesynchronizovat tak dva rozdílní jedinci, jako je žena a muž, je to oříšek. Jsme přirozeně párový druh, nechceme být tzv. sami. Jenže “tvor myslící” si to komplikuje kde jen může. I já jsem při hledání toho druhého do páru narazila na dvě významné skupiny, se kterými vztah nevybudujete.
Oni sice tvrdí že ano, ale není to možné.
Jedni, stále žijí svým bývalým vztahem i přes snahu nebýt sám a jsou jakože s vámi. Porovnávají a nedokážou se od bývalého partnera mentálně i citově na 100% odloučit. Mnohdy stále čekají, že jim bude po čase dovoleno se vrátit do života bývalého partnera.
Jiní při budování nového vztahu otálejí s intenzitou, posečkávají… chroničtí hledači. Jedou v novém vztahu jen na půl plynu – co kdyby tam někde za rohem byl pro ně někdo lepší. Mají mnohdy sklon předělat vás k obrazu svému, dokonalému. Ale i přes vaši snahu se přizpůsobit jsou stále, jako ohaři, na lovu, co kdyby tam někde …
S takovými jedinci nejste ve vztahu, i kdybyste udělali cokoliv. Ani jedni, ani druzí nic nebudují, natož bezchybný vztah, po kterém tak mocně touží oni, ale i vy.
Ve vztahu totiž také platí “tady a teď”… tady a teď jsem s tebou, jsi ten jedinečný a výjimečný člověk, se kterým jsem rád, ať se děje cokoliv, v každém okamžiku našeho bytí i když nejsme vedle sebe. Dělají-li toto oba, den po dni, přes všechny vzájemné nedokonalosti, pak pracují na naplnění svého vztahu.
Říkáme tomu vzájemné štěstí, láska. Pokud to dělá jen jeden, je to průšvih a ne vztah. Ten jeden je nakonec sám s někým. Zraněný, nedoceněný, nemilován, nešťastný,… a na závěr stejně opuštěný.
Pak je podle mne lepší být sám se sebou a počkat, až se najde ten protějšek, kterému stojí za to, na společném vztahu pracovat a udělat ho vzájemně nedokonale-dokonalým. Nehledejme dokonalý vztah, hledejme někoho, kdo ho s námi bude rád den po dni tvořit.
A že vám vadí, že jste teď nějaký čas sami? No tak tvořte vztah k sobě. Abyste mohli být tím pravým partnerem i někomu jinému, musíte být tím pravým partnerem také sobě. Věřte, že je to náročná činnost. Vím o čem mluví, zrovna jsem v období sebepoznání a sebelásky, kdy takový vztah buduji … a vydržet sama se sebou není někdy jen tak – jsem osobnost a k tomu výjimečná, která se ne vždy umí přizpůsobit
Zdroj foto: Pixabay.com
