Napsala jsem to do článku. Podala tak rodině a nejbližším. Věděla jsem a byla jsem si jistá, že mě do druhého kola nevyberou. Že na to nemám. Sama jsem se kdysi pasovala do role, že když mě někdo pochválí slovy “jsi šikovná“, automaticky to přece říká jen tak, to nemyslí vážně. To proto, že jsem samu sebe přesvědčila o tom, že to není pravda.
Ale stejně tak jsem samu sebe přesvědčila o tom, že šikovná jsem, a to ve chvíli, kdy mi došla pozvánka právě do druhého kola. Ani nevím proč, čím, jak, ale vím, že jsem si to zasloužila, ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu. Jde přece o mě! A já jsem sama sobě na prvním místě!
Proto si pamatujte! (Vždycky jsem chtěla mít takový ten pobuřující monolog ovlivňující davy se standing ovation na konci, tak mi to odpusťte.)
Všechny jste krásné. Všichni jste krásní.
Pro všechny někde čeká jeho spřízněná duše.
Nebojte se nosit to, co jste vždycky chtěli. Nebojte se vypadat dobře. Nebojte se vypadat špatně. Nebojte se vůbec vypadat.
Vždyť jste to vy!
Nebojte se žít.
Nebojte se prožívat.
Nestyďte se za své emoce.
Nebojte si říct o to, co chcete.
Nebojte se snít! Já sním, často a ráda. Představuju si, jaké by to bylo, sním o tom, co by mohlo vyjít, sním a děje se mi často to, co chci. Někdy to třeba trvá, ale vše je z nějakého důvodu.
Ne vždy to vyjde, i tento pohovor nemusí, ale dali mi šanci a o to mi šlo. Pokud to nevyjde, pak to není má cesta. Je něčí jiná. A na mě čeká též jiná. O nic horší. Moje. Vím to. Jsem na dobré cestě. Jsem si tím jistá víc než jsem kdy byla.
Buďte i vy. Svět nám opravdu leží u nohou, když chceme, a když máme odvahu změnit svoje životy. Nebojte se vystoupit ze stínu řady. Všechny rány odrážejte a ničemu a nikomu nedovolte, aby vás srazili na dno…
PS: Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží. 🙂
